Více informací
Obsah akce:
Aspekty emoční a sociální zralosti z hlediska vztahů v rodině, zralosti vazeb a samostatnosti. Význam, diagnóza a možnosti rozvoje sociální a emoční zralostí dětí v MŠ a v 1. ročníku ZŠ. Možnosti spolupráce s rodiči. Schopnost individuálně se prosadit i upozadit a rozumět tomuto rozdílu. „Naladění“ vývoje pro systematickou práci v ohraničeném čase a prioritní rovina – ladění tohoto vývoje s režimem rodiny.
Zralost výkonu – schopnost dokončit činnosti a akceptovat úklid věcí jako součást procesu práce/hry. Schopnost přijmout hodnocení a s ním spojené korekční a odměnové rituály. Adaptační zralost – je zjevné, že řadě dětí dělá problém adaptace na nové prostředí již v Mateřské škole a je třeba s tímto problémem (opět v součinnosti s rodinou) počítat a pracovat. Může mít chronický charakter a je třeba pracovat s tímto rizikem.
Patrně nejnáročnější úkol v životě je schopnost vyrovnat se s neúspěchem a korigovat jeho příčiny a důsledky. Dětský věk je spolu s citlivým a převážně pozitivním hodnocením nejlépe „nakloněn“ učení pracovat s neúspěchem, neboť jeho rozvojové nástroje mají pro strukturaci dovedností bohaté realizační a korekční možnosti. Je tedy třeba pracovat se zralostí těchto nástrojů (např. dětský systém „pokus x omyl“ směrovat přes pozitivní zkušenost do systematického tvoření dovedností). Za podstatné považuji i to, zda má dítě dostatečnou zralost i v oblasti vazby na ženy – především matku a tím i schopnost samostatně pracovat – nefixovat pedagoga především na sebe.
Diskuze, příklady z praxe, dotazy. Je tradiční charakteristikou, že větší část pedagogů se setkává s velmi podobnými problémy, jen je díky individuálnímu přístupu (v individualizovaném období vývoje dětí) neumí zobecňovat. Proto je diskuze velmi efektivní částí výuky, kdy se informace transformují do znalostí a ty do dovedností.
Akce s Mgr. Jiřím Haldou.
Přihlašování na www.tvorivaskola.cz
