Když jsme v dubnu na Jihoskopu představovali nový grantový program Nastartuj talent, sport, umění a věda v něm stály vedle sebe jako tři oblasti, v nichž chce společnost MOL Česká republika společně s Nadací CEF pomáhat mimořádně nadaným mladým lidem.

Na první český ročník byly vyčleněny dva miliony korun a jeden uchazeč mohl získat až 150 tisíc.

Zájem byl značný. Do programu přišlo více než 400 přihlášek, podle tiskové zprávy jich porota posuzovala 403. Grant nakonec získalo 31 mladých lidí.

Jejich rozdělení je ale na první pohled nápadně nerovnoměrné: 17 talentů z oblasti umění, 11 ze sportu a pouze tři z vědy.

Tři z jednatřiceti jsou číslo, které si o vysvětlení vysloveně říká.

Vědců bylo nejméně už mezi uchazeči

Jednou z hlavních otázek Jihoskopu proto bylo, zda výsledek 17–11–3 odpovídá také počtu přihlášek v jednotlivých oblastech, nebo zda byl výběr ve vědě výrazně přísnější.

MOL odmítá možnost, že by nízké zastoupení vědy mezi vítězi vzniklo proto, že porota při hodnocení vědecké uchazeče posuzovala přísněji nebo jim přikládala menší váhu než talentům ze sportu a umění.

„Nejvíce přihlášených talentů bylo z oblasti sportu, nejméně z oblasti vědy. Jde tedy spíše o poměrné zastoupení.“

Každá ze tří oblastí měla vlastní odbornou porotu a padesát finalistů se ve druhém kole prezentovalo osobně.

Přesné počty přihlášek za sport, umění a vědu však organizátoři neposkytli. Nemůžeme proto porovnat skutečnou procentní úspěšnost uchazečů v jednotlivých kategoriích.

Z odpovědi ale vyplývá podstatná věc: samotný výsledek nedává důvod tvrdit, že by porota mladé vědce při rozhodování přehlížela. Nízké zastoupení vědy vznikalo už před konečným výběrem.

Tím ovšem otázka nezmizela. Jen se posunula o krok zpět.

Proč se do oblasti vědy hlásilo tak málo talentovaných mladých lidí?

Výsledky samy o sobě nestačily

Jihoskop se organizátorů ptal také na to, co v konkurenci více než čtyř stovek uchazečů nejčastěji rozhodovalo mezi velmi kvalitní a vítěznou přihláškou.

Podle MOL porota neposuzovala pouze to, čeho už mladý člověk dosáhl.

„Porota proto neposuzovala pouze dosavadní úspěchy, ale i motivaci, dlouhodobou práci a konkrétní plán využití podpory.“

Podobně firma vysvětluje i váhu jednotlivých hodnoticích kritérií.

„Dosavadní výsledky byly samozřejmě důležité, ale samy o sobě k vítězství nestačily. Velkou váhu měla především motivace, potenciál dalšího růstu a konkrétnost představy, jak by grant uchazeči pomohl posunout se dál.“

Organizátoři podle svých slov nehledali jedno kritérium, které by ostatní převážilo. Uchazeče chtěli posuzovat komplexně – podle jejich dosavadních výsledků, dalšího směřování i ochoty na sobě pracovat.

V otázce Jihoskopu zazněla výslovně také finanční situace uchazečů. Právě finanční překážky byly totiž jedním z důvodů, proč celý program vznikl. MOL ji však ve své odpovědi mezi kritérii s největší vahou neuvedla. Zdůraznila výsledky, motivaci, potenciál dalšího růstu a konkrétní plán využití podpory.

„Velkou váhu měla především motivace, potenciál dalšího růstu a konkrétnost představy, jak by grant uchazeči pomohl posunout se dál.“

Vlastní průzkum MOL ukazuje stejným směrem

Nízký počet vědeckých přihlášek je zajímavý také ve světle průzkumu, kterým MOL program na jaře doprovodila.

Podle průzkumu agentury Ipsos na reprezentativním vzorku 1 500 lidí považuje 84 procent respondentů za jednu z hlavních překážek rozvoje talentu finanční náklady.

Ještě větší význam má podle veřejnosti rodina.

„Jako hlavního nositele podpory ji označuje 76 % respondentů průzkumu, až s velkým odstupem je vnímána role sportovních a zájmových kroužků, školy nebo role státu a firem,“ uvedla společnost.

A právě při srovnání jednotlivých oblastí se objevuje rozdíl, který se s výsledkem prvního ročníku zajímavě potkává.

Sport jako oblast s nejsilnější podporou talentu označilo 69 procent respondentů. U vědy a technologií to bylo jen 36 procent a u technických a řemeslných oborů 33 procent.

Zároveň se do grantového programu nejvíce mladých lidí přihlásilo právě ze sportu a nejméně z vědy.

Samotná čísla samozřejmě nedokazují, že jedno způsobilo druhé. Ukazují ale podobným směrem.

Tam, kde má mladý člověk kolem sebe fungující systém klubů, trenérů, soutěží a dalších příležitostí, může být jednodušší talent nejen rozvíjet, ale také jej dovést do bodu, kdy má výsledky, zkušenosti a dostatek sebevědomí na to, aby se o podobný grant ucházel.

Ve vědě může být cesta méně přímočará.

Talent totiž nestačí objevit až ve chvíli, kdy je připraven podat přihlášku. Někdo mu musí předtím vytvořit podmínky, aby vůbec dostal šanci vyrůst.

Kolo, kontrabas i terénní mikroskop

Na otázku, co konkrétně vítězové díky grantu uskuteční, odpověděli organizátoři velmi podrobně.

Peníze mají pomoci s profesionálním vybavením, účastí na soutěžích a soustředěních, odbornými kurzy, zahraničními stážemi nebo dalšími rozvojovými aktivitami.

„Přidělené granty vítězům umožní investovat do vybavení, vzdělávání i aktivit, které jsou pro jejich další růst zásadní, ale bez finanční podpory by pro ně byly často obtížně dostupné.“

Sportovci mohou díky grantu pořídit například závodní kola, lyže, lezecké vybavení, sportovní oblečení či taneční vybavení. Hudebníci violoncello, kontrabas nebo elektrickou kytaru. Fotografové fotoaparáty, objektivy, blesky, stativy či další techniku.

Podpora se týká rovněž kurzů, cest na soutěže, dopravy a ubytování, pronájmů sportovišť, regenerace nebo fyzioterapie.

A konkrétní využití má i ve vědě.

Organizátoři uvádějí například profesionální terénní mikroskopy, odborný software či zdravotnické a anatomické pomůcky.

Právě konkrétnost tohoto seznamu dobře ukazuje, proč může i jednorázová podpora sehrát významnou roli. Talent sám o sobě nic nestojí. Jeho rozvoj už ale často ano.

Jak poznat, že dva miliony skutečně pomohly

Další otázka směřovala k tomu, zda program skončí vyplacením peněz, nebo budou organizátoři sledovat, co grant příjemcům skutečně přinesl.

MOL uvádí, že vyhodnocování pokračovat bude.

„Zajímá nás, jak příjemci grant využili, co jim konkrétně umožnil a kam je podpora posunula.“

Firma chce podle své odpovědi pracovat se zpětnou vazbou příjemců, jejich vyúčtováním a s tím, jakých cílů se díky penězům podařilo dosáhnout.

Na naši otázku, podle čeho za rok pozná, že první ročník splnil účel, MOL odpověděla:

„Úspěch programu poznáme podle toho, zda se příjemci díky grantu posunuli ve svém oboru, získali nové zkušenosti nebo příležitosti a přiblížili se svým cílům.“

Důležitá má být podle organizátorů také motivace mladých lidí pokračovat.

„Dokladem toho, že byly prostředky rozděleny správně, budou konkrétní výsledky a příběhy jednotlivých příjemců.“

Některé z těchto příběhů chce MOL v příštím roce představit při kampani k dalšímu ročníku.

Je pochopitelné, že u třiceti jednoho různých mladých lidí z různých oborů nelze úspěch poměřovat jediným výsledkem. Přesto bude zajímavé sledovat, jak přesně se deklarovaný „posun“ podaří vyhodnotit.

Inspirativní příběh je dobrý způsob, jak výsledek ukázat veřejnosti. Pro hodnocení dopadu programu ale může být užitečné vědět také to, zda příjemce skutečně splnil cíl, kvůli němuž o grant žádal, a co by bez podpory nemohl uskutečnit.

Kolik bylo Jihočechů? To organizátoři nevědí

Pro Jihoskop byla důležitá také regionální rovina.

Ptali jsme se, kolik žádostí přišlo z Jihočeského kraje, kolik zdejších uchazečů podporu získalo a zda jsou mezi vítězi mladí lidé spojení s konkrétními jihočeskými školami, sportovními kluby nebo dalšími organizacemi.

Tuto informaci ale program nemá.

„Při podání žádosti jsme nepožadovali uvádění bydliště uchazečů, takže nemáme k dispozici údaj, kolik žádostí přišlo z Jihočeského kraje. Místo bydliště navíc nemělo na posuzování žádostí žádný vliv.“

Z pohledu hodnocení jednotlivých uchazečů je absence regionálního kritéria pochopitelná. Talent z malé obce nemá mít méně ani více bodů jen kvůli adrese.

Jiná věc je ale vyhodnocování samotného programu.

Jihoskop se proto ptal také na to, zda první ročník ukázal rozdíly mezi jednotlivými regiony – například mezi možnostmi dětí ve velkých městech a v menších obcích.

Konkrétní odpověď na tuto část organizátoři poskytnout nemohli. Protože regionální údaje při přihlášení nesbírali, nemají data, podle nichž by podobný rozdíl mohli vyhodnotit. Ve své odpovědi odkázali na celostátní průzkum o finančních překážkách a rozdílech v podpoře jednotlivých oblastí talentu.

To ale není totéž.

Místo bydliště nemusí a pravděpodobně ani nemá rozhodovat o přidělení peněz. Informace o něm by však mohla být cenná při následném hodnocení, zda má program skutečně celostátní dosah a zda se k němu dostávají mladí lidé i mimo velká centra.

Další ročník ano. Velké změny zatím ne

Program Nastartuj talent podle organizátorů nemá zůstat jednorázovou akcí.

„Rádi bychom, aby byl projekt Nastartuj talent dlouhodobým projektem na podporu mladých talentů v Česku.“

Zároveň MOL dodává větu, která je ve světle výsledků prvního ročníku možná ještě zajímavější:

„Podmínky projektu v příštím roce neplánujeme výrazněji měnit.“

A právě tady se dostáváme zpět ke třem mladým vědcům.

Pokud jejich nízký počet odpovídal počtu přihlášených, není na místě tvrdit, že porota vědecký talent diskriminovala. Naopak dostupné vysvětlení svědčí spíše proti takovému závěru.

Jenže skutečnost, že se do vědecké části programu přihlásilo nejméně lidí, by sama o sobě mohla být podnětem pro další ročník.

Ne nutně ke změně hodnoticích pravidel. Ne k zavádění kvót ani automatickému vyčleňování části peněz jednotlivým oborům.

Možná ale k otázce, zda se výzva dostává dostatečně právě k mladým vědcům, školám, odborným pracovištím, vědeckým kroužkům nebo lidem, kteří jejich talent pomáhají rozvíjet.

Vlastní průzkum MOL totiž zároveň říká, že věda a technologie patří mezi oblasti, jejichž podporu česká veřejnost hodnotí podstatně hůře než podporu sportu.

Tři mladí vědci z jednatřiceti vítězů tedy nejsou důkazem špatného rozhodnutí poroty.

Mohou však být signálem něčeho podstatnějšího.

První ročník Nastartuj talent dokázal najít 31 mladých lidí, kterým mohou dva miliony korun odstranit velmi konkrétní překážku na cestě dál. Další ročník může ukázat, zda se podaří oslovit také ty talenty, které se k první přihlášce vůbec nedostaly.

A právě u vědy se zdá být otázka, kde je hledat a jak je k podobné příležitosti přivést, nejnaléhavější.