Když se mluví o bezpečnosti na internetu, pozornost se většinou stáčí ke kyberšikaně nebo falešným profilům. Digitální prostředí ale naplno zasahuje i do citlivější oblasti: do vztahů, sexuality, důvěry a osobních hranic. O limitech času stráveného u obrazovek jsme již podrobně psali v textu zaměřeném na digitální wellbeing dětí. Pravidla pro čas online tvoří nutný základ, pozornost se ale nyní musí zaměřit přímo na obsah.
Tuto realitu zmapovala druhá část výzkumu Čeští žáci v online světě 2025, který vydalo Safer Internet Centrum ČR ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Zatímco rodiče se o intimitě často zdráhají mluvit, pro děti jde o každodenní součást života. Na internetu navazují kontakty, objevují svou sexualitu a často u toho postrádají dospělou oporu.
Osobní údaje slouží jako běžné platidlo
Sdílení citlivých informací je pro dnešní žáky automatické. Výzkum přinesl jasná čísla:
- Své jméno veřejně sdílí 85 % dívek a 75 % chlapců.
- E-mail uvádí zhruba polovina z nich.
- Fotografii vlastního obličeje zveřejňuje více než třetina dětí.
- Někteří jdou ještě dál a veřejně sdílejí telefonní číslo nebo rovnou svá hesla.
Na první pohled mohou tyto údaje působit nevinně. Děti si však neuvědomují, jak snadno lze jednotlivé střípky spojit. Vytvářejí o sobě detailní digitální stopu. Martin Kožíšek ze Safer Internet Centra ČR upozorňuje na reálné případy z projektu StopOnline.cz. Lidé s nekalými úmysly dokážou drobné informace využít k přesnému zacílení nátlaku či rovnou k vydírání. Děti musí vědět, co o sobě mohou na sítích říkat, a především kam se obrátit, když udělají chybu.
Schůzky naslepo a falešné profily
Seznamování online a komunikace s lidmi, které žáci znají pouze přes obrazovku, dnes představuje běžnou rutinu. Na osobní setkání s takovým člověkem by podle zveřejněných zjištění přistoupilo 14 % dívek a 22 % chlapců. Nejde pouze o teoretický předpoklad, děti na schůzky skutečně chodí.
Většinou sice narazí na jiné dítě, ale ne vždy to končí dobře. Přibližně 6 % dětí zažilo situaci, kdy na sjednanou schůzku dorazil dospělý člověk, který neodpovídal digitálnímu profilu, s nímž dítě původně komunikovalo. Dalších 6 % obětí zažilo takzvaný „prank“ – fingovanou schůzku zorganizovanou ze strany vrstevníků s primárním cílem dítěti se vysmát. Obě situace představují obrovské riziko pro psychiku i fyzické bezpečí.
Sexting: Od běžné komunikace k riziku zneužití
Mluvit o sdílení intimních materiálů jen skrze moralizování podle odborníků příliš nepomáhá. Sexting označuje posílání zpráv, fotek nebo videí se sexuálním podtextem a pro mnoho dospívajících jde dnes o naprosto běžnou součást života.
Zprávu s intimním obsahem poslalo zhruba 30 % dětí. Plných 20 % dětí odeslalo svou polonahou nebo zcela nahou fotografii. Pohled z druhé strany tyto statistiky jen potvrzuje. Intimní fotku obdržela více než polovina dívek (51 %) a 41 % chlapců. Video s intimním obsahem dostala více než třetina z nich. Tyto materiály si děti přeposílají převážně na Instagramu (30 %), Snapchatu (12 %) a na WhatsAppu (11 %). Obvykle směřují k partnerům či kamarádům, často jako flirt nebo reakce na obsah od protějšku.
Sdílení takových fotek v rámci zdravého vztahu nemusí nutně znamenat fatální patologii nebo trestný čin. Problém nastává po rozpadu vztahu. Soukromý materiál často končí v rukou vrstevníků, anonymního publika nebo vyděračů a stává se nástrojem ponížení či dlouhodobého stresu. Z toho plynou jasná pravidla:
- Nikdo nemá právo nutit děti k posílání intimního obsahu.
- Děti mají právo říct ne i v online prostoru.
- Požadavek na utajení konverzace představuje varovný signál.
- Odpovědnost za neoprávněné šíření fotek nese výhradně ten, kdo obsah bez souhlasu předal dál.
Základní přehled rodinného přístupu k prevenci shrnuje také naše dřívější Příručka pro rodiče.
Když tlak přeroste ve vydírání
Tlak v digitálním prostředí nabývá mnoha forem. Cizí uživatel po dítěti často požaduje, aby komunikaci s ním udrželo v tajnosti. Tento požadavek obdrželo 21 % dívek a 11 % chlapců. Požadavky na zaslání fotografie, zapnutí webkamery nebo osobní schůzku se objevují pravidelně.
Někdy situace graduje. Výslovné žádosti o nahou fotku či video čelilo 7 % dívek a 5 % chlapců. Praxe dokazuje, že tento tlak má silnou tendenci se stupňovat. Začíná nenápadným chatováním a postupně přechází do tvrdého vydírání.
Ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková upozorňuje na klíčový zlom: jakmile má útočník k dispozici kompromitující materiál, dítě jen velmi těžko dokáže kontakt samo ukončit. Strach z trestu, ostudy a nepochopení způsobí, že oběť raději mlčí. Právě tehdy dítě zoufale potřebuje důvěryhodného dospělého, který situaci nejdříve pomůže vyřešit a až poté hodnotí.
Odkud děti čerpají informace o sexu?
Rodiče v sexuální výchově ztrácejí vliv. Primárním zdrojem informací se staly sociální sítě a vrstevníci. Od matky se o tématu sexu poprvé dozvědělo 29 % dívek a pouhých 16 % chlapců. Otcové se v této statistice objevují naprosto minimálně.
Znalosti o pornografii čerpají děti už téměř výhradně z internetu nebo od kamarádů. Veronika Andrtová z Dětského krizového centra takový posun označuje za obrovské riziko, jelikož žáci přebírají z online prostoru zcela zkreslené a necitlivé vzorce chování. Nejlepším ochranným faktorem je otevřený, věcný rozhovor. Rodič nemusí mít připravenou akademickou přednášku. Bohatě stačí bavit se klidně a umět přiznat, když zrovna správnou odpověď nezná.
Co z toho plyne pro rodiče
Pro rodiče z výzkumu vyplývá jeden stěžejní závěr: nečekejte s rozhovorem na krizovou situaci. Mnohem účinnější je průběžně sledovat, s kým si děti píší, co online sledují a kde vnímají nepohodu.
Základem komunikace mohou být věcné otázky:
- Co bys udělal, kdyby po tobě někdo chtěl fotku, kterou odeslat nechceš?
- Poznal bys, kdyby tě někdo tlačil do činnosti, která ti není příjemná?
- Víš, za kým bys šel, kdyby se něco na síti pokazilo?
Technická řešení v podobě rodičovských zámků, kontroly zařízení nebo limitace aplikací nestačí. Dítě musí cítit jistotu domova, kde může jakýkoliv problém vyslovit bez okamžitého odsouzení či výsměchu.
Systémové selhání mediální výchovy ve školách
Rodina by neměla stát na prevenci sama. Karel Strachota z organizace Jeden svět na školách (JSNS) ovšem připomíná nelichotivý fakt. Ucelenou mediální výchovu má Česká republika v závazných dokumentech zakotvenou téměř dvacet let, ale na velkém procentu škol se její výuka nikdy neimplementovala. Tím vzdělávací systém dlouhodobě selhává.
Pedagogové, výchovní poradci ani školní psychologové se přitom nemusí stát technickými experty na každou novou síť. Podstatné je vytvořit klima pro bezpečnou diskusi. Tipy na konkrétní využití ve vyučování shrnuje náš starší text o kybernetické bezpečnosti ve školách. Systematická prevence totiž začíná průběžnou prací s těmito tématy:
- definování osobních hranic a souhlasu,
- zvládání tlaku vrstevníků,
- ochrana digitální stopy a pochopení její trvalosti,
- mechanismy bezpečného vyhledání pomoci v krizi.
Webinář CZ.NIC nabídne praktickou oporu pro rodiče i pedagogy
Mnohým dospělým chybí návod, jak rozhovor s dětmi o intimitě vůbec začít a jak téma správně uchopit. Organizace CZ.NIC proto v rámci iniciativy Safer Internet Centrum ČR připravila bezplatný webinář pod názvem Sexting a intimita dětí v online světě. Je určen primárně rodičům, nicméně jeho sledování poskytne cenný kontext i učitelům a školním preventistům.
Akce proběhne 17. června 2026 v čase od 17:30 do 19:00 prostřednictvím online platformy Zoom. Po přihlášení na webových stránkách sdružení NIC.cz dorazí odkaz k připojení rovnou do e-mailové schránky. Záznam následně pořadatelé zpřístupní i na platformě Bezpečný internet.
Program sestává ze dvou ucelených bloků. V první části zmapuje aktuální internetové hrozby David Kovář z Policejního prezidia ČR, odborník na kybernetickou mravnostní trestnou činnost a sexuální zneužívání dětí. Na jeho faktický rozbor navážou Zuzana Jiráček Fillingerová a Zuzana Hrzalová z Linky bezpečí. Obě expertky vysvětlí metody otevírání složitých témat sexuality bez vzbuzení pocitu studu a ukážou, jak dětem nastavit hranice, aniž by došlo ke zpřetrhání rodinné důvěry. Pro účastníky bude k dispozici i prostor pro kladení dotazů. Pro jihočeské rodiny a školy, které nemají vždy v dosahu specializované preventisty, může být tento webinář výborným odrazovým můstkem pro další diskusi.
Nejdůležitější je nezůstat potichu
Děti nepotřebují od dospělých další výčet rizik nebo prostý zákaz digitálních zařízení. Potřebují rodiče a učitele, kteří se nebojí zeptat a umí naslouchat. Potřebují dospělé, kteří neuhnou, ani když začne být rozhovor nepříjemný. Přijetí faktu, že se dospívání naplno odehrává na síti, představuje pro rodiče i pedagogický sbor absolutní prioritu dneška.
Zdroje:
- CZ.NIC – Čeští žáci a intimita online: sexting je běžný, bezpečná komunikace s dospělými chybí.
- https://www.bezpecnyinternet.cz – Oficiální webové stránky Safer Internet Centra ČR, kde lze najít více informací o výzkumu. Zároveň na tomto webu bude po odvysílání volně přístupný záznam z webináře o sextingu.
- STOPonline.cz – Hotlinka a asistenční projekt, který pomáhá řešit bezpečnostní rizika na internetu, včetně případů zneužití údajů k vydírání dětí.
- NIC.cz – Stránka, prostřednictvím které se mohou zájemci zdarma registrovat na webinář pro rodiče.
