České prostředí vědy a výzkumu se v posledních deseti letech výrazně proměňuje: nestačí „udržet krok“, cílem je vychovat špičkové talenty včas – už v období, kdy teprve hledají svůj obor a učí se klást otázky. S tím se mění i představa „nadaného studenta“. Dřív rozhodoval hlavně bezchybný prospěch, dnes se víc cení badatelská zvídavost, odvaha zkoušet nové postupy a schopnost řešit složité problémy s dopadem na společnost. Jedním ze symbolů tohoto posunu je Cena vlády nadanému studentovi (CVNS), kterou zastřešuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
Zde je pět klíčových faktů, které ukazují, proč je CVNS víc než jen prestižní trofejí.
1. Ocenění, kde samé jedničky nestačí
Zásadní rozdíl oproti běžným stipendiím je v tom, že CVNS oceňuje vědecký přínos — ne prospěch. Tohle pravidlo stojí přímo v nařízení vlády č. 71/2013 Sb., které nastavuje podmínky pro oceňování výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jinými slovy: cena nerozlišuje, kdo se „nejlíp učí“, ale kdo už dokáže přispět vlastním objevem.
V nařízení se uvádí, že cenu lze udělit výhradně za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a nelze jí ocenit pouze mimořádné studijní výsledky.
Tento „filtr“ zajišťuje, že laureátem se stává student-badatel, nikoli jen premiant: CVNS neoceňuje schopnost vstřebat existující poznatky, ale schopnost vytvářet poznatky nové.
2. Trojice laureátů jako důkaz kvality
Jedním z nejviditelnějších důkazů, kam se český studentský výzkum posouvá, jsou laureáti Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2024. RVVI jejich jména navrhla na konci března 2025 a ocenění bylo slavnostně předáno 30. září 2025. Jejich práce nejsou jen ukázkou mimořádné píle, ale hlavně ambice hledat odpovědi na reálné a naléhavé problémy:
- Zuzana Zelenková (studentka Gymnázia Brno-Řečkovice) se věnovala onkologickému výzkumu: pracovala s 3D organoidy pro studium glioblastomu, mimořádně agresivního nádoru mozku. 3D modely umožňují lépe napodobit prostředí nádoru a zpřesnit testování přístupů, které směřují k personalizované medicíně.
- Mgr. Tereza Patlejchová (v době nominace Bc.) vyvíjela antimikrobiální nanomateriály využívající princip galvanické koroze – slibný směr v boji proti antibiotické rezistenci. Výsledky publikovala v ACS Applied Nano Materials a její práce míří i k praktickému využití (ochrana průmyslovým právem).
- Mgr. Daniel Pluskal (doktorand Masarykovy univerzity, Loschmidtovy laboratoře / RECETOX) zaujal výzkumem bioluminiscence a jejích aplikací. Jeho publikační výstupy v prestižních časopisech a propojení špičkového výzkumu s popularizací ukazují, že „mladý vědec“ dnes může být zároveň odborník i srozumitelný komunikátor.
3. Evoluce prestiže: Proč jsou nyní vítězové tři?
Zlom přišel s nařízením vlády č. 350/2023 Sb., účinným od 1. ledna 2024, které změnilo model jediné ceny na systém tří kategorií – a tím umožnilo ocenit talenty v různých fázích studia.
- žáci středních a studenti vyšších odborných škol
- studenti bakalářských a magisterských programů
- studenti doktorského studia
Změna se rychle projevila i v zájmu o nominace: zatímco za rok 2023 přišlo 47 návrhů, za rok 2024 už 57.
4. Cesta k nominaci za rok 2025: Co musíte vědět
Pro studenty, kteří v roce 2025 dosáhli mimořádných vědeckých výsledků, je otevřená nová nominační výzva. RVVI ji vyhlásila 1. prosince 2025 a návrhy je možné podávat do 28. února 2026.
Klíčová fakta pro uchazeče:
- Termín: do 28. února 2026.
- Odměna: 50 000 Kč pro každého laureáta v dané kategorii.
- Podklady: stručný popis výsledků (obvykle do několika stran) a dva odborné posudky – důraz je kladen na odbornou relevanci výsledku, ne na studijní průměr.
- Role univerzit: školy často nastavují interní termíny dřív (např. v lednu), aby stihly zajistit posudky a formální náležitosti.
Jak uvedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek:
„Věřím, že ocenění podpoří laureáty v jejich odborném rozvoji a současně inspiruje další studenty k odvaze přicházet s novými myšlenkami a posouvat hranice poznání.“
5. Pohled do budoucna: Věda jako investice, nikoliv náklad
Cena pro studenty není izolované gesto. Zapadá do širší debaty o tom, jak stát dlouhodobě podporuje výzkum a především lidi, kteří ho tvoří. RVVI například schválila návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI pro rok 2026 ve výši 46,67 mld. Kč, což je o 3,36 mld. Kč více než výdaje schválené pro rok 2025.
Součástí snahy udržet a rozvíjet talenty je i pracovní skupina RVVI „Lidé ve vědě“, která se zaměřuje na podmínky pro vědce a vědkyně a na bariéry, jež často vedou k odchodům do zahraničí.
Závěrečná otázka tak míří za hranice jedné ceny: dokážeme mladé laureáty v Česku nejen objevit, ale také jim nabídnout podmínky, aby tu mohli růst i po škole? Právě kontinuita podpory – po prvním úspěchu, po doktorátu, při zakládání týmu – rozhodne, zda z dnešních talentů budou zítřejší špičky české vědy.
Možná máte ve třídě, na katedře nebo v laboratoři někoho, kdo už teď dělá výzkum, který má reálný dopad – jen o tom nemluví nahlas. Pokud vás někdo takový napadá, nenechte to vyšumět: proberte s ním/ní možnost nominace na CVNS a začněte včas sbírat podklady. V praxi to znamená tři jednoduché kroky: (1) sepsat, v čem je výsledek výjimečný a čím přispívá k poznání, (2) zajistit dva odborné posudky, (3) pohlídat si termín odevzdání (a případný interní termín školy). Nominace často stojí na tom, že se v pravý čas najde někdo, kdo talent podpoří.
Více informací naleznete v přiložených dokumentech.
