Celonárodní osvětová kampaň Čti za nároďák chce vrátit knihy do běžného života. Dělá ze čtení běžnou součást dne. Nekomerční projekt Svazu českých knihkupců a nakladatelů se otevírá čtenářům bez ohledu na věk a zkušenosti. Akce navíc vzniká pod záštitou prezidenta České republiky.
Občas člověk narazí na nápad, u kterého si hned řekne: tohle dává smysl. Přesně tak na mě zapůsobila iniciativa Čti za nároďák. V době, kdy se pozornost tříští mezi displeje, notifikace a nekonečné přepínání, přichází s jednoduchou, ale silnou připomínkou: čtení má pořád své místo. A možná větší, než si sami připouštíme.
Čti za nároďák představuje čtení jako něco, co nás může spojovat podobně přirozeně, jako když fandíme společnému týmu. Není to výzva jen pro velké čtenáře, kteří mají doma plné knihovny. Naopak. Připojit se může každý — děti, studenti, rodiče, prarodiče, lidé, kteří čtou denně, i ti, kteří si už dlouho říkají, že by se ke knihám rádi vrátili.
Právě v tom je síla celé akce. Nepočítá se tu s výkonem na efekt, ale s malým a udržitelným krokem. Začátek může být skromný: najít si pár minut, klidné místo a otevřít knihu. Klidně jen na deset minut. Klidně jen na jednu stránku. Pro někoho drobnost, pro jiného důležitý návrat k něčemu, co mu v každodenním shonu chybělo.
Zapojení je snadné. Na webu čtenářské výzvy je možné vstoupit do týmu a projít si i krátké zamyšlení nad tím, jaký je člověk čtenář. Není potřeba splnit žádnou normu ani se hnát za počtem přečtených titulů. Smyslem je vytvořit si vlastní rytmus a zjistit, že čtení nemusí být další úkol v diáři, ale spíš prostor, ve kterém si člověk vydechne a zároveň něco získá.
Líbí se mi i to, že se tu nehraje na jediný správný způsob četby. Nemusí to být jen romány od klasiků nebo knihy, které „by se měly“ číst. Sáhnout se dá po tom, co člověka opravdu táhne — po povídkách, komiksu, článcích, esejích, časopisech nebo třeba po audioknize. Důležité je začít a nebát se hledat vlastní cestu.
A proč se přidat? Protože čtení není jen hezký zvyk. Pomáhá soustředění, rozvíjí představivost, rozšiřuje slovní zásobu, kultivuje myšlení a často přináší i obyčejnou lidskou úlevu. Kniha umí člověka zpomalit, potěšit, vytrhnout z každodenního tempa a někdy mu i pomoci pojmenovat věci, které v sobě dlouho nosí. To je hodnota, která se nevyčerpá ani s věkem, ani s proměnami doby.
Právě proto stojí za to o Čti za nároďák dát vědět dál. Ne jako o další povinnosti, ale jako o pozvání. O příležitosti znovu objevit, že čtení nemusí být slavnostní disciplína pro vyvolené, ale přirozená součást běžného dne. Stačí otevřít první stránku a nechat se vtáhnout. Někdy totiž opravdu velké věci začínají tím nejmenším krokem.
A mimochodem, já jsem…
