Data jsou čerstvá a pro náš region stoprocentní. V Jihočeském kraji odpovědělo dotazník ministerstvu všech 349 oslovených škol. Máme tak jistotu, že se bavíme o skutečném stavu věcí v našich okresech, nikoliv o statistických odhadech. Absolutní většina z nich (92 procent) má pravidla pro používání elektroniky pevně ukotvena ve školním řádu. V tomto ohledu přesně kopírujeme zbytek Česka.
Absolutní většina z nich, přesně 92 procent, má pravidla pro používání elektroniky pevně ukotvena ve školním řádu. V tomto ohledu přesně kopírujeme zbytek Česka. Téměř každá škola v kraji má pravidla formalizována. Rozdíly nehledejme v tom, zda školy regulují, ale jak přesně to dělají.
Ministerstvo pro účely šetření rozdělilo přístup škol na škálu přísnosti od úplného zákazu přes stanovené podmínky až po obecné povolení. Tyto tři úrovně systematicky srovnáváme ve dvou odlišných prostředích – ve výuce a o přestávkách.
Už při prvním pohledu na data je jasné, že jihočeské školy mají dvě různé tváře. Během vyučování kopírujeme celorepublikový trend téměř na procento přesně. Mobil je primárně vzdělávací nástroj. O přestávkách naopak kraj plošně ustupuje od absolutních zákazů a preferuje nastavení podmínek a osobní odpovědnost.
Ve výuce neexistuje „jihočeská anomálie“
Ve vyučování školy nepřipouští kompromisy. Na prvním stupni vyžaduje 76 procent jihočeských škol použití mobilů výhradně na pokyn učitele a ke vzdělávacím účelům. Na druhém stupni tento model uplatňuje dokonce 90 procent škol. Úplné zákazy se zde volí minimálně. Ukazuje se, že pedagogové nechtějí technologie z tříd vyštvat. Naopak je aktivně zapojují do výuky jako nástroj.
Přestávky ve znamení důvěry
Jakmile ale zazvoní a začne volný čas žáků, přístup jihočeských ředitelů se od republikového průměru zřetelně odděluje. Na jihu Čech panuje mnohem větší benevolence.
Na prvním stupni zakazuje mobily o přestávce 49 procent škol v kraji. Celorepublikový průměr je přitom 55 procent. Jihočeši o to častěji volí kompromis v podobě stanovených podmínek.
Na druhém stupni se nůžky mezi regionem a republikou rozevírají ještě více. Úplný zákaz platí ve 39 procentech jihočeských škol, zatímco celostátně je to téměř polovina (47 procent). Téměř pětina jihočeských škol na 2. stupni nechává používání mobilů o přestávce zcela na zodpovědnosti žáků.
Tento liberální trend potvrzují i nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. U starších žáků regulace o přestávkách v kraji prakticky mizí. Přestávkové využití mobilů nereguluje úctyhodných 76 procent nižších gymnázií a 84 procent středních škol.
Dává to smysl. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že plošné restrikce často míjí cíl. Jak jsme na Jihoskopu upozorňovali nedávno, zákazy mobilů plošně neřeší problémy s kyberšikanou a spíše odvádí pozornost od budování duševní pohody. Jihočeští učitelé to zjevně vnímají.
Fyzická realita: Odevzdat, či neodevzdat?
Zajímavým paradoxem systému je fyzické odkládání telefonů. Ačkoliv mají starší žáci formálně více svobody o přestávkách, školy od nich častěji vyžadují fyzické odložení telefonu. V celém Jihočeském kraji tento požadavek uplatňuje 36 procent škol, což je nepatrně pod celostátním průměrem (38 procent).
Samotná „architektura omezení“ ale probíhá nenásilně. Pokud už škola vyžaduje, aby žák mobil fyzicky odložil, ve většině případů (60 procent) končí jednoduše v aktovce. Třetina škol preferuje ponechání ztišeného telefonu v kapse, 27 procent volí šatní skříňky. Masivní nákupy speciálních boxů nebo zamykatelných pouzder do tříd se zatím nekonají, využívá je jen čtvrtina z těch škol, které odkládání vyžadují.
Zajímavou skupinou zůstává 28 jihočeských škol, které v současné době žádná formální pravidla zavedena nemají. Lze očekávat, že část z nich čeká na nový školní rok a metodiku ministerstva, aby úpravy školních řádů provedla plošně od 1. září.
Plošná represe evidentně není jedinou cestou. Data dokazují, že jihočeští učitelé a ředitelé si uvědomují rozdíl mezi soustředěním na výuku a osobním volnem žáků. Regionální benevolence o přestávkách je pro rodiče i odborníky jasným signálem, že v našem kraji zvládáme hledat rozumný balanc. Krokem vpřed je také systémové propojení odborníků a škol, jako představuje krajský projekt Duše v pohodě. Ten pomáhá řešit skutečné příčiny problémů s chováním a duševním zdravím žáků namísto pouhého zabavování displejů.
Zdroj: MŠMT
