Vyrůstali spolu na táborech, dnes sami pracují s dětmi a volný čas tráví třeba v horách. Parta mladých Jihočechů teď své zkušenosti proměnila v projekt Pojďme do přírody. Dětem chce ukázat svět za displejem – a sama si při tom zkouší, co to obnáší připravit a řídit vlastní projekt.
Slovinsko, Rakousko, Itálie, Slovensko, Norsko nebo Island. Když má tahle parta volno, často vyráží do hor. Tomáš Babický, Kristina Hubková, Radek Lácha, Kateřina Babická a Rudolf Matoušek se ale znají mnohem déle. Potkali se už jako děti na letních táborech a postupně se z táborníků stali dobrovolníci, kteří dnes sami připravují program pro děti a mládež.
Právě z téhle společné zkušenosti vyrostl projekt Pojďme do přírody.
„Společně vyrůstali na táborech, výpravách a dalších oddílových akcích a zpětně si uvědomují, kolik jim tyto zkušenosti daly do života. Právě proto chtěli nabídnout podobné zážitky a zkušenosti i další generaci dětí a mladých lidí,“ popisuje Mgr. Kateřina Babická z RADAMBUKu – Rady dětí a mládeže Jihočeského kraje.
Příroda není jen „něco venku“
Myšlenka projektu je vlastně jednoduchá: nabídnout dětem důvod zvednout se od mobilu nebo počítače a vyrazit ven.
Ne proto, že jim někdo řekne, že u obrazovek tráví příliš mnoho času. Ale proto, že venku zažijí něco, kvůli čemu na displej na chvíli sami zapomenou.
Pohyb, výpravy, společné úkoly, nové kamarády. A někdy také situace, při kterých musí vystoupit z vlastní komfortní zóny.
Členové týmu z vlastní zkušenosti vědí, co jim podobné zážitky daly. Proto chtějí dětem ukázat, že příroda není jen „něco venku“, ale místo, kde mohou zažít dobrodružství, spolupráci, klid i radost z pohybu.
Projekt je postavený na pravidelných volnočasových aktivitách v přírodě, které mají podporovat aktivní životní styl, vztah k okolnímu prostředí i schopnost fungovat s ostatními.
Nestačí vymyslet akci. Někdo ji musí taky zařídit
Když děti přijdou na akci, čeká je připravený program. Za několika hodinami zábavy je ale spousta práce, která začíná mnohem dřív.
Někdo musí vymyslet, co se bude dělat, připravit materiál, rozdělit úkoly, hlídat harmonogram, komunikovat s dalšími lidmi a řešit, jestli je plánovaná aktivita bezpečná a zvládnutelná.
A právě to už je práce mladého realizačního týmu.
Každý jeho člen má vlastní úlohu podle svých zkušeností a schopností. Někdo se věnuje programu a jednotlivým aktivitám, další technickému a materiálnímu zajištění, jiný propagaci a komunikaci. Díky tomu se mohou navzájem doplňovat.
Projekt navíc stále pokračuje a část plánovaných aktivit má tým ještě před sebou. Podle RADAMBUKu se zatím daří vše realizovat podle plánu a tým během dosavadního průběhu nenarazil na žádný zásadní problém.
Každý z členů týmu současně získává zkušenost, kterou by z učebnice získával jen těžko: co všechno obnáší vzít vlastní nápad a opravdu ho uskutečnit.
RADAMBUK pomůže. Projekt ale za mladé neudělá
Když máš dobrý nápad, neznamená to, že musíš automaticky umět sestavit rozpočet, vyplnit projektovou žádost nebo vést účetnictví.
Tým Pojďme do přírody proto spolupracuje s RADAMBUKem, který jeho členové znali už z předchozí dobrovolnické činnosti.
Organizace jim pomáhá s administrativou, finančním řízením, přípravou žádosti, propagací nebo zapůjčením vybavení. Odpovědnost za přípravu a samotnou realizaci jednotlivých akcí ale zůstává mladému týmu.
„Právě tato samostatnost je důležitá – mladí lidé si díky ní mohou vyzkoušet, co obnáší vlastní projekt, převzít za něj odpovědnost a získat praktické zkušenosti.“
Tým má navíc k dispozici zkušeného kouče, se kterým se setkává jednou měsíčně. Může s ním řešit své otázky, pochybnosti nebo problémy a využít jeho zkušenosti s vedením táborů, volnočasových akcí a dalších aktivit v přírodě.
Kouč ale nemá mladým nadiktovat hotové řešení.
„Kouč týmu neradí, co má konkrétně dělat, ale pomáhá mu hledat vlastní řešení, upozorňuje na možná rizika a podporuje tým v samostatném rozhodování,“ popisuje Babická.
Dobrý nápad je teprve začátek
Vymyslet, co bys chtěl dělat, je jedna věc. Proměnit nápad ve skutečný projekt už bývá složitější.
„Nestačí mít zajímavý nápad – je potřeba dobře popsat jeho cíl, promyslet jednotlivé aktivity, sestavit reálný harmonogram, rozpočet a celý projekt srozumitelně zpracovat do žádosti.“
Stejně důležitý je podle zkušeností RADAMBUKu fungující tým. Výhodou může být právě to, že každý umí něco jiného, členové se navzájem doplňují a každý převezme odpovědnost za svou část.
A pak přichází možná ta nejtěžší část: u nápadu vydržet.
„Z naší zkušenosti rozhoduje o tom, zda dobrý nápad nezůstane jen nápadem, především ochota převzít odpovědnost, rozdělit si úkoly, vytrvat a postupně svůj nápad proměnit v konkrétní kroky.“
Pomáhá přitom možnost poradit se s někým zkušenějším. Ne proto, aby práci udělal za tebe, ale aby ti pomohl najít vlastní cestu.
Evropský projekt? Nemusíš už umět psát granty
Pojďme do přírody vznikl jako Solidární projekt Evropského sboru solidarity. Princip stojí na tom, že s nápadem přijdou sami mladí lidé a také se aktivně podílejí na jeho přípravě a uskutečnění.
Vhodný projekt by měl reagovat na konkrétní potřebu nebo výzvu v místní komunitě a přinést nějakou pozitivní změnu. Nemusí přitom jít právě o přírodu.
A předchozí zkušenost s projekty nebo grantovými žádostmi?
„Předchozí zkušenost s projekty nebo grantovými žádostmi určitě není podmínkou, i když je samozřejmě cenná.“
V případě projektu Pojďme do přírody pomohly zkušenosti RADAMBUKu s přípravou žádosti, účetnictvím a další administrativou. Mladý tým se tak může soustředit především na obsah a realizaci jednotlivých aktivit a současně postupně získávat vlastní zkušenosti.
Máš nápad? Nemusíš hned vědět, jak na něj získat peníze
Co když máš s kamarády vlastní nápad, ale vůbec netušíš, jestli se s ním můžeš o podporu ucházet?
RADAMBUK doporučuje využít konzultace a webináře Domu zahraniční spolupráce. Pokud už máš nápad a chystáš žádost, pomůže ti také webinář zaměřený přímo na její přípravu. K dispozici jsou metodické materiály i konkrétní příklady už uskutečněných Solidárních projektů. A pokud si ani potom nejsi jistý, můžeš svůj nápad předem konzultovat.
Solidární projekt navíc není jedinou možností.
RADAMBUK už dvanáctým rokem realizuje také program Mládež kraji – kraj Jihočeský, podporovaný MŠMT a Jihočeským krajem. Určený je neformálním skupinám mladých lidí z jižních Čech, kteří chtějí sami něco vymyslet, připravit a uskutečnit.
Zapojit se může skupina nejméně čtyř lidí ve věku 15–26 let, přičemž alespoň jeden člen musí být starší 18 let. Projekty se mohou týkat třeba kultury, sportu, životního prostředí, volného času, zdravého životního stylu nebo sociální oblasti.
Nemusíš tedy čekat, až někdo podobnou akci připraví pro tebe.
Můžeš být ten, kdo ji připraví pro ostatní.
Jihoskop se Solidárním projektům i dalším možnostem dobrovolnictví věnoval už dříve. Pokud tě zajímá, kudy se k podobné příležitosti dostat, mrkni také na články Od nápadu k projektu a Dobrý deal nemusí znamenat peníze. Zkus dobrovolnictví. V druhém z nich najdeš i další možnosti, jak začít s dobrovolnictvím v jižních Čechách i v zahraničí. Archiv Jihoskopu už RADAMBUK uvádí také jako regionální zastoupení informační sítě Eurodesk.
Od nápadu k projektu
Dobrý deal nemusí znamenat peníze. Zkus dobrovolnictví
