Na první pohled nevypadá vysvědčení českých středních škol špatně. Spokojenost s kvalitou vzdělávání vyjádřilo 56 % dotázaných a oproti předchozímu šetření v roce 2023 přibylo těch, kteří své škole dali pomyslnou jedničku nebo dvojku.
Jenže právě další odpovědi ukazují, že samotná známka ukazuje jen část reality.
Mezi studujícími, kteří svou školu ohodnotili nejlépe trojkou, je nejčastějším důvodem nespokojenosti pocit, že to, co se učí, v reálném životě nevyužijí. Uvedlo jej 48 % z nich. Dalších 41 % není spokojeno s tím, jak vyučující látku podávají, a 25 % obecně nebaví se učit.
Nejde tedy jen o otázku, kolik toho škola naučí. Pro část studentů je stejně podstatné, zda chápou, proč se danou věc učí a co s ní budou umět udělat za dveřmi školy.
Peníze, kritické myšlení a problémy bez jediné správné odpovědi
Když měli studenti vybrat, co by je škola měla naučit, na prvním místě skončila finanční gramotnost. Označilo ji 45 % respondentů. Není to úplné překvapení, zajímavější je spíš to, co následuje.
Rozvoj kritického myšlení vybralo 38 % a schopnost řešit problémy 36 % dotázaných. Necelá třetina chce, aby je škola naučila formulovat vlastní názor, orientovat se ve společenském dění, získávat praktické dovednosti nebo mluvit cizím jazykem.
Právě kritické myšlení přitom v průzkumech postupně získává na významu. Zatímco v roce 2014 ho mezi důležité úkoly školy zařadilo 8 % dotázaných, letos 38 %. Výrazněji než dříve studenti zmiňují také práci s vlastními emocemi – v roce 2020 ji vybralo 6 % respondentů, letos 21 %.
Studenti tím škole neposílají vzkaz, že znalosti nepotřebují. Spíš ukazují, že od vzdělávání čekají něco navíc: umět se v informacích orientovat, rozhodovat se, zvládat vlastní situace a řešit problémy, které nemají správnou odpověď vytištěnou na konci učebnice.
Jedna zkušenost se střední školou neexistuje
Celková čísla navíc zakrývají rozdíly mezi jednotlivými druhy škol.
Se svým životem je spokojeno 66 % gymnazistů, mezi studenty odborných škol je to 47 % a mezi učni a učnicemi 41 %. Rozdíl se objevuje také v hodnocení kvality vzdělávání. Jedničku nebo dvojku dalo své škole 69 % gymnazistů, 54 % studentů odborných škol a 40 % žáků učilišť.
Liší se také to, co jednotlivé skupiny od školy očekávají.
Pro gymnazisty je vůbec nejčastěji uváděným cílem vzdělávání kritické myšlení – vybralo ho 55 % z nich. Častěji než ostatní chtějí také lepší orientaci ve společenském dění a znalost cizího jazyka.
Studenti odborných škol zase více zdůrazňují získávání praktických dovedností. Učni a učnice méně často než ostatní skupiny vybírají finanční gramotnost, kritické myšlení nebo cizí jazyk.
Podobně rozdílně vypadají i důvody nespokojenosti. Gymnazisté a studenti odborných škol častěji kritizují odtrženost výuky od reálného života a způsob podávání látky. Mezi učni je naopak relativně častější odpověď, že si vybrali špatný obor nebo že mají problém se spolužáky.
Autoři výzkumu ale u těchto rozdílů zároveň upozorňují na nižší počty respondentů v jednotlivých skupinách, a proto je třeba zejména podrobnější srovnání podle typu školy číst jako orientační.
Přesto z výsledků vychází poměrně jasně jedna věc: mluvit o „středoškolácích“ jako o jedné skupině často nestačí. Zkušenost studenta gymnázia a žáka učiliště se může v řadě ohledů výrazně lišit.
Se současností jsou spokojení. Z budoucnosti už mají větší respekt
Výzkum zachycuje ještě jeden zajímavý rozpor. Se svým současným životem je spokojeno 51 % dotázaných a nespokojených je 16 %. Když ale přijde otázka na budoucnost, převažují obavy.
S obavami se do ní dívá 52 % středoškoláků, zatímco s nadějí 36 %. Optimistická očekávání navíc proti roku 2023 mírně oslabila. Obavy častěji uvádějí dívky a studenti ve věku 15 až 17 let.
Samotné obavy ještě nemusí znamenat rezignaci. Necelá polovina studentů, 44 %, věří, že může nějak ovlivnit řešení problémů ve své obci nebo v zemi. Dalších 28 % sice svému vlivu příliš nevěří, přesto se chce alespoň o něco pokusit.
Na druhé straně je 29 % těch, kteří jsou přesvědčeni, že snaha stejně nemá smysl. Takový postoj se častěji objevuje mezi učni a učnicemi.
Tahle čísla dávají požadavkům na školu další rozměr. Kritické myšlení, schopnost vyjádřit názor nebo řešit problémy nejsou jen položkami v seznamu vzdělávacích kompetencí. Pro mladé lidi, kteří vstupují do dospělosti s poměrně silnými obavami z budoucnosti, mohou souviset i s tím, nakolik se dokážou orientovat v dění kolem sebe a zapojovat se do něj.
Škola jako místo, kde má svět dávat větší smysl
Výsledky průzkumu nevytvářejí obraz generace, která školu odmítá. Většina studentů hodnotí kvalitu svého vzdělávání příznivě a současná spokojenost je dokonce vyšší než před 3 lety.
Současně ale studenti škole nastavují poměrně praktické měřítko.
Chtějí rozumět penězům. Umět kriticky přemýšlet. Řešit problémy. Obhájit vlastní názor. Orientovat se ve společnosti. Získávat praktické dovednosti. A část z nich zároveň říká, že ve škole nevidí dostatečné propojení mezi tím, co se učí, a životem, který je čeká.
Splnění osnov tak pro samotné studenty přestává být hlavním měřítkem úspěchu. Z jejich odpovědí vystupuje jiné očekávání: aby jim vzdělávání pomohlo lépe se orientovat ve světě, do kterého ze školy odcházejí, a dokázali v něm své znalosti a schopnosti skutečně použít.
O průzkumu: Dotazníkové šetření uskutečnil analytický ústav STEM pro vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Od 29. dubna do 25. května 2026 se do něj prostřednictvím online dotazování zapojilo 563 studujících středních škol ve věku 15 až 20 let. Vzorek byl kvótně sestaven a následně vážen podle struktury populace středoškoláků. Oproti předchozím vlnám se změnil způsob náboru respondentů: tentokrát byli oslovováni přímo prostřednictvím Českého národního panelu, nikoli přes jednotlivé školy. Při porovnávání některých výsledků v čase je proto namístě opatrnost.
