Téměř rok trvající tvorba definice byla postavena na mezioborové spolupráci, konzultacích mezi experty a institucemi. Do procesu byli zapojeni odborníci a odbornice z Ministerstva školství, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, České školní inspekce, adiktologických pracovišť a dalších organizací. „Byl to opravdu náročný proces, který ale přinesl konsensus. Díky tomu můžeme ve školách nastavit konkrétní podporu pro zdravé používání moderních digitálních technologií,“ řekl Ondřej Neumajer, vedoucí oddělení Digitalizace ve vzdělávání v NPI.
Nová definice digitálního wellbeingu zohledňuje pět klíčových oblastí, mezi něž patří sociální oblast, duchovní a emocionální, fyzická a oblast kognitivní.
Celé znění nové definice digitálního wellbeingu
Digitální wellbeing je stav, ve kterém rozpoznáváme přínosy a rizika našeho vlastního způsobu užívání digitálních technologií v aktuálních podmínkách. Na základě toho digitální technologie zapojujeme do svého života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu.
Digitální wellbeing jako součást digitálních kompetencí dětí i učitelů
„Expertní pracovní skupina, jenž se věnuje tématu digitální wellbeing, byla vytvořena v projektu AIDIG, který je realizován NPI na základě výzvy MŠMT zaměřené na rozvoj digitálních kompetencí učitelů – DigCompEdu“, uvedla Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT a zdůraznila důležitost tématu zejména v době výrazného využívání digitálních učebních pomůcek na školách.
Zavádění digitálního wellbeingu do škol napomáhá také revidovaný Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, který obsahuje řadu očekávaných výsledků učení zaměřených právě na bezpečný pohyb v digitálním světě s důrazem na zdravé užívání digitálních technologií.
Na přípravě definice digitálního wellbeingu se podílela iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+, která koordinovala konzultační proces s třicítkou odborných organizací a profesních asociací, zapojených do Partnerství 2030+. „Je pro nás důležité, aby se při metodické podpoře školám vycházelo z relevantního odborného know-how, kterým v ČR disponujeme, ať už na straně výzkumné sféry nebo nestátních neziskových organizací. Věříme, že konsenzus mezi organizacemi z různých sfér pomůže tomu, aby byla vzniklá definice odbornou veřejností akceptována, a zabráníme tak roztříštěnosti v přístupu k technologiím ve vzdělávání,” říká Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+.
Téma digitálního wellbeingu je důležité kvůli nárůstu psychických potíží dětí
Podle rozsáhlého šetření Anreva Solution, kterýž proběhl v roce 2023 a do něhož se zapojilo přes 21 000 žáků 2. stupně základních škol a středních škol v Ústeckém kraji, 24,9 % dětí vykazuje wellbeing pod hranicí doporučené úrovně WHO. Více než polovina respondentů přiznává podrážděnost a frustraci, pokud nemohou být online. Studie upozorňuje na souvislost mezi nadměrným trávením času u obrazovek a duševním zdravím dětí a mladých lidí, například častějšími projevy úzkosti, depresivních stavů nebo sebepoškozováním.
Definicí to začíná, další pomoc dětem a školám je na cestě
Do konce srpna 2025 NPI zveřejní na svém webu digitalizace.rvp.cz první otázky a odpovědi k digitálnímu wellbeingu. Následovat bude sada konkrétních opatření pro školy.
Více informací najdete na webech www.wellbeingveskole.cz a https://digitalizace.rvp.cz/napric-predmety/digitalni-wellbeing
Zdroj: NPI ČR
