02. 12. 2025

Houby, které rostou z fantazie

Na první pohled to vypadá jako klasický atlas: pečlivě vyvedené ilustrace hub, latinská jména, popisy „biotopů“ a vlastností. Jenže tady něco nesedí – houby mají oči, anténky, létají, svítí, mluví, mají vlastní nálady i nečekané schopnosti. Vítejte ve světě Atlasu podivných hub lesů a strání, autorské knize, kterou několik let vytvářeli studenti a pedagogové SUPŠ sv. Anežky České v Českém Krumlově.

Projekt ale nezůstal jen mezi stránkami knihy. Postupně se „rozrůstá“ do škol, knihovny, ulic i městské dopravy a stává se krásným příkladem toho, jak může umění propojit vzdělávání, komunitu a veřejný prostor.

Jak vznikal Atlas podivných hub

Za Atlasem podivných hub stojí mnohaletá práce studentů a učitelů oboru Užitá malba. Během šesti let vznikla kolekce desítek fantazijních hub – každá má svůj osobitý výtvarný styl, charakter a příběh. Ilustrace doplňují hravé texty, které připomínají něco mezi naučným popisem, básničkou a krátkou povídkou.

Kniha je zpracovaná jako autorská publikace – důraz je kladen nejen na obsah, ale i na podobu celku: grafické řešení, typografii, vazbu, papír. Jde tedy zároveň o výsledek výtvarné, literární i řemeslné práce.

Pro školy může být už samotná kniha inspirací:

  • jak propojit výtvarnou výchovu a literární tvorbu,
  • jak vést žáky k práci na dlouhodobém projektu,
  • jak dotáhnout nápad od prvotního skici až po hotovou knihu či výstavu.

Mykoversum: když kniha prorůstá městem

Autoři projektu používají pojem „Mykoversum“ – svět, který funguje jako houba: síť podhoubí propojující různá místa, lidi a nápady. Atlas podivných hub se tak nestal jen knihou, ale živým organismem, který prorůstá městem.

Výstavy a knihovna

Kniha a originály ilustrací byly představeny při slavnostním křtu, který doprovázela výstava v Městské knihovně v Českém Krumlově. Knihovna se stala přirozeným „hnízdem“ projektu – místem, kde se potkávají děti, učitelé, studenti střední školy, rodiče i veřejnost.

Výstava ukázala, že školní práce nemusí končit na chodbě nebo ve složce v šuplíku, ale může se stát součástí kulturního života města.

Houbobus a zastávka jako galerie

Jedním z viditelných výstupů projektu je Houbobus – autobus městské dopravy polepený motivy fantazijních hub. Děti tak potkávají výtvarná díla studentů doslova na cestě do školy či kroužku. Současně vznikla i výtvarně upravená zastávka, která se proměnila v malou galerii pod širým nebem.

Pro školní prostředí je to skvělý příklad, jak:

  • vtáhnout žáky do vnímání umění ve veřejném prostoru,
  • ukázat, že práce studentů má dopad a hodnotu,
  • propojit školu s městem a jeho institucemi.

Fantazijní svět podivných hub: když se zapojí základní školy

Na projektu se nepodílí jen střední umělecká škola. Důležitou součástí „mykoversa“ se staly základní školy z regionu. V Městské knihovně proběhla série výukeově-výtvarných workshopů, kde se děti seznamovaly s fenoménem hub – skutečných i fantazijních – a zároveň tvořily vlastní „podivné houby“.

Například ZŠ T. G. Masaryka v Českém Krumlově ve své reportáži popisuje, že se do projektu zapojily stovky žáků z několika škol. Děti vytvářely své houby na základě ukázek z Atlasu, ale zároveň dostaly prostor pro vlastní nápady – vzniklo tak přes osm set originálních kreseb.

Vyvrcholením byl slavnostní ceremoniál v Městském divadle, kde byli oceněni autoři nejzajímavějších dětských hub. Vybraná díla se dostala na výstavu do knihovny – pro děti obrovská motivace a zážitek: „Moje práce je vystavená jako v opravdové galerii.“

Když fantazie potká přírodopis: svítící houby a bioluminiscence

ZŠ T. G. Masaryka ve svém textu hezky ukazuje, že Atlas podivných hub není jen o kreslení. Děti se při workshopech dozvídají i něco nového z přírodopisu – například o bioluminiscenci, tedy jevu, kdy některé organismy (včetně hub) dokážou samy vyzařovat světlo.

Fantazijní houby, které na obrázcích svítí, létají nebo mluví, se tak stávají odrazovým můstkem k reálným přírodovědným jevům. Pro učitele je to skvělá možnost:

  • navázat na výtvarnou aktivitu přírodopisnou hodinou,
  • srovnávat, co je v atlasu „vymyšlené“ a co existuje ve skutečnosti,
  • diskutovat s dětmi o tom, jak věda popisuje svět – a jak ho může transformovat imaginace.

Co projekt přináší dětem a školám

Atlas podivných hub je krásný na pohled, ale jeho přínos pro školy jde mnohem dál než k estetickému zážitku.

Rozvoj kreativity a vizuální gramotnosti

Žáci i studenti:

  • učí se pozorovat tvary, struktury a barvy (huby jsou pro to ideální motiv),
  • hledají vlastní výtvarný jazyk,
  • zkoušejí spojení obrazu a textu – co jde vyjádřit kresbou a co slovy.

V prostředí, kde děti často konzumují hotový vizuální obsah (sociální sítě, hry), je takový projekt cenný pro rozvoj vizuální gramotnosti – schopnosti rozumět obrazům a tvořit je.

Mezipředmětové spojení

Atlas podivných hub přirozeně propojuje:

  • výtvarnou výchovu (ilustrace, malba, grafika),
  • český jazyk (tvorba textů, popis, poezie),
  • přírodopis (svět hub, ekologie lesa),
  • případně i občanskou výchovu (vztah k místu, veřejný prostor, komunita).

Učitelé tak mají v ruce modelový příklad projektového vyučování, kdy se jedno téma promítá do různých předmětů.

Pocit sounáležitosti s městem

Když děti vidí výtvarná díla studentů v knihovně, v autobuse nebo na zastávce, zažívají důležitý moment:
tohle není jen „něco ze školy“, to je součást našeho města.

Takové zkušenosti posilují:

  • hrdost na vlastní školu,
  • vztah k místu, kde žijí,
  • představu, že i jejich práce může jednou ovlivňovat společný prostor.

Závěr: houby jako podhoubí spolupráce

Atlas podivných hub lesů a strání je krásným příkladem toho, jak se může školní projekt proměnit ve veřejnou událost, která osloví děti, rodiče, učitele i kolemjdoucí. Z jednoho nápadu – fantazijní houby – vyrostla kniha, výstavy, výtvarně upravený autobus, zastávka, desítky workshopů a stovky dětských kreseb.

Podstatné je, že projekt:

  • dává dětem prostor pro tvořivost a hru,
  • nabízí učitelům konkrétní možnosti mezipředmětového propojení,
  • posiluje vazby mezi školou, městem a kulturními institucemi.

Možná zrovna u vás ve škole nevyroste Houbobus. Ale může vyrůst něco jiného – projekt, který bude mít podobně silné „podhoubí“. Stačí dát prostor fantazii, nechat děti tvořit a nebát se vynést jejich práci ven, mezi lidi.


Zdroje a odkazy