Jak si vede české školství v porovnání s OECD

Jak se liší vzdělávací výsledky a investice v Česku od průměru OECD?

Investice do školství. Česko dává na vzdělávání (od základních škol po vysoké) 4,2 % HDP, zatímco průměr OECD je 4,7 %. Na jednoho vysokoškolského studenta jde z veřejných rozpočtů v přepočtu 12 777 USD, průměr OECD je 15 102 USD. Jinými slovy: investujeme méně než průměr, zejména ve terciárním sektoru, který je dnes klíčem k budoucí zaměstnatelnosti a příjmům

Kdo školství platí. U povinných stupňů škol (MŠ+ZŠ+SŠ) financuje stát v Česku 90,5 % výdajů, průměr OECD je 90,1 %. U mateřských škol je podíl veřejných peněz 90,6 % (OECD 85,6 %), u vysokých škol 74,2 % (OECD 71,9 %).

Tabulka 1: „Klíčové rozdíly Česko vs. OECD (EAG 2025)“

Které aspekty vzdělávacího systému Česka vykazují nejvýraznější trendy nebo disparity?

Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných dospělých. Mezi lidmi ve věku 25–64 let má v Česku terciární vzdělání 27 %, průměr OECD je 42 %. Jde o jeden z nejnižších podílů v rámci OECD.

Učitelé a platy. Platy učitelů v primárním vzdělávání jsou v Česku o 28 % nižší než výdělky ostatních pracovníků s VŠ (tj. cca 72 % jejich výdělků), v OECD je tento rozdíl –17 % (≈ 83 %). To ztěžuje nábor a udržení kvalitních učitelů. Průměrná velikost tříd na 1. stupni ZŠ je 19,9 žáka (OECD 20,6), což je srovnatelné. Povinný počet hodin výuky je u nás nižší: 669 hodin ročně na 1. stupni (OECD 804) a 865 na 2. stupni (OECD 909).

Čas prázdnin a struktura výuky. Školní prázdniny na 1. stupni trvají v ČR 12 týdnů ročně (OECD 13,5). Větší část výuky připadá na „základové“ předměty (matematika, čtení, psaní, literatura): 45 % času na 1. stupni (OECD 41 %).

Mezinárodní studenti a obory. Podíl zahraničních studentů na vysokých školách v Česku vzrostl na 16,6 % (OECD 7,4 %). Mezi bakaláři patří k nejčastějším oborům STEM (23 %), následované byznysem, právem a humanitními a společenskými vědami (oboje 19 %). Vstup do VŠ je u nás převážně do bakalářů (87 % nově nastupujících; OECD ≈78 %) a mírně převažují ženy (56 % vs OECD 54 %).

Graf 1: Vzdělávací profil a podmínky: Česko vs. OECD (EAG 2025)

Jaký je vztah mezi dosaženým vzděláním, zaměstnaností a příjmy v Česku?

Nezaměstnanost mladých podle vzdělání. U věkové skupiny 25–34 let je v ČR nezaměstnanost: 9,5 % bez dokončené střední školy, 2,8 % se střední školou a 2,4 % s VŠ. Rozdíly jsou výrazné a ukazují, že „maturita je minimum“ a VŠ je dalším krokem k nižšímu riziku nezaměstnanosti.

Graf 2: Nezaměstnanost mladých (25–34) podle vzdělání – Česko

Mzdy podle vzdělání. Oproti středoškolákům vydělávají v ČR lidé bez maturity v průměru o 21 % méně, naopak vysokoškoláci o 60 % více. V průměru OECD je „trest“ za nedokončenou střední –17 % a prémie VŠ +54 %. Mezi vysokoškoláky navíc přetrvává genderová mezera: ženy s VŠ berou v Česku 74 % příjmu mužů se stejným vzděláním (OECD 77 %).

Graf 3: Mzdy podle vzdělání: Česko vs. OECD

Další otázky, které z dat vyplývají

Proč je u nás málo vysokoškoláků? Data ukazují silnou vazbu na vzdělání rodičů: pokud má aspoň jeden rodič VŠ, dosáhne jí 60 % mladých; u rodičů se středním vzděláním je to zhruba 30 %. To svědčí o přenosu výhod mezi generacemi a o potřebě lepších podpůrných cest k VŠ pro první generaci studentů.

Co udělá s školami demografie? Počet dětí ve věku 0–4 u nás klesl (2013–2023) o 4 % a do roku 2033 se očekává pokles o 14 %. To znamená tlak na efektivní síť MŠ a ZŠ a chytré investice – spíš do kvality než do kapacit.

Může víc peněz samo o sobě vše vyřešit? Ne. Ale cílené investice – do kvality výuky, podpory učitelů, modernizace kurikula a do podpůrných služeb pro žáky z méně podnětného prostředí – mají podle mezinárodních dat nejlepší návratnost (nižší nezaměstnanost, vyšší produktivita). Česko je pod průměrem OECD jak v % HDP, tak ve výdajích na studenta ve VŠ – to je oblast, kde dává smysl dohánět.

Co z toho plyne pro rodiče (prakticky)

• Maturita jako minimum. Statisticky chrání před nezaměstnaností. Pokud má dítě potíže na střední, vyplatí se včasná podpora (doučování, volba vhodnějšího oboru).
• VŠ se vyplácí, ale záleží na oboru a dokončení. V průměru přináší vyšší mzdy a nižší riziko nezaměstnanosti. Sledujte zájem dítěte i uplatnitelnost oboru; STEM a informatika patří k žádaným, ale rozhoduje motivace a schopnosti.
• Sledujte kvalitu školy, ne jen velikost třídy. Důležitější než o pár dětí méně ve třídě je kvalitní učitel a dostatek času na základové dovednosti (čtení, psaní, matematika).
• Podpora první generace vysokoškoláků. Nemáte VŠ? O to víc pomůže cílená pomoc: kariérní poradenství, dny otevřených dveří, přípravné kurzy, stipendia.

Vysvětlivky (pojmy)

• OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, sdružuje převážně vyspělé země a publikuje mezinárodní statistiky včetně vzdělávání.
• Education at a Glance (EAG) – každoroční přehled indikátorů OECD o vzdělávání (výdaje, dosažené vzdělání, výsledky, učitelé atd.).
• PISA – mezinárodní testování patnáctiletých žáků (čtení, matematika, přírodní vědy); v tomto článku pracujeme hlavně s EAG, které je širší statistická ročenka.
• PIAAC – šetření dovedností dospělých (čtenářská a numerická gramotnost, práce s informacemi).
• PPP (Purchasing Power Parity) – přepočet na srovnatelnou kupní sílu měn.
• ISCED – mezinárodní klasifikace stupňů vzdělávání (předškolní, primární, sekundární, terciární…).
• Transfery (před/po transferech) – přesuny veřejných prostředků mezi sektory (např. dotace soukromým školám); „před transferech“ znamená, že se tyto přesuny ještě nezapočetly.

Zdroje

• OECD – Education at a Glance 2025: Czechia (country note), 9. 9. 2025. OECD
• OECD – Education at a Glance 2025: OECD Indicators (full report), 9. 9. 2025. OECD
• MŠMT – Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký, 10. 9. 2025. MŠMT ČR
• (Sekundární přehled) eMaminy – Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký. emaminy.cz