Začít s dobrovolnictvím vyžaduje ochotu věnovat kousek vlastního volného času. Na oplátku získáte praxi. Zkušenosti z projektů zajímají komise u přijímacích zkoušek na vysoké školy a hodí se rovnou do prvního životopisu. Ukazují vaši schopnost převzít odpovědnost a pracovat v týmu. Pomáhat přitom můžete v mnoha oborech – při kulturních akcích, v ochraně přírody, s dětmi, seniory nebo lidmi se zdravotním postižením.
Zákon o dobrovolnické službě pro tuto činnost stanovuje jasná pravidla. Jako dobrovolník za svou práci nedostáváte běžnou mzdu. Máte ale právo na férové zacházení a organizace vám musí zajistit bezpečné podmínky pro práci. U delších pobytů máte často nárok na úhradu stravy, ubytování a pojištění.
Kde hledat příležitosti doma
Hledání projektů v Česku se výrazně zjednodušilo. Portál Dobrovolnik.cz propojuje zájemce s ověřenými organizacemi a nově funguje i jako mobilní aplikace Dobrokruh. Stáhnete si ji do telefonu a přímo v ní vidíte aktuální nabídky organizací. U každé výzvy hned zjistíte čas konání a náplň práce. Přihlášení zabere pár minut, organizace se vám pak sama ozve s dalšími kroky.
Další oblíbenou cestou je program DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu). Zapojuje se do něj řada jihočeských středních škol, například Gymnázium Česká v Českých Budějovicích nebo Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře. DofE vyžaduje dlouhodobější nasazení. Účastníci se po dobu několika měsíců věnují hodinu týdně sportu, rozvoji dovednosti a právě dobrovolnictví. Na závěr je čeká týmová expedice v přírodě, po které mohou získat mezinárodně uznávaný certifikát.
Zahraniční výjezdy a finance
Pokud zvažujete gap year po maturitě nebo prostě chcete nabrat zkušenosti venku, největší oporou je Evropský sbor solidarity. Do databáze se můžete zaregistrovat už v sedmnácti letech. První výjezd je možný po dosažení plnoletosti, horní věková hranice je stanovena na třicet let.
Nepotřebujete předchozí pracovní zkušenosti a obejdete se i bez dokonalé znalosti jazyka. U většiny projektů stačí základy angličtiny nebo jazyka hostitelské země. Pokud na místě zůstanete déle než dva měsíce, můžete dostat k dispozici bezplatný jazykový kurz.
Výjezdy mají dvě základní formy:
- Individuální dobrovolnictví: Trvá 2 až 12 měsíců. Zařadíte se do každodenní práce vybrané neziskové organizace. Běžně jde o pomoc v sociální oblasti, kultuře nebo při ochraně životního prostředí.
- Týmové dobrovolnictví: Krátkodobější formát na 2 týdny až 2 měsíce. Pracujete v mezinárodní skupině. Často se takto pomáhá při obnově památek poškozených přírodní pohromou nebo při organizaci vzdělávacích činností.
Náklady na účast hradí Evropská unie. Organizace vám zaplatí cestovné, ubytování, stravu i zdravotní pojištění a navíc dostáváte pravidelné měsíční kapesné na osobní útratu. Vyrazit můžete do všech členských států EU, ale nabídka pokrývá i další země. Čeští dobrovolníci jezdí pomáhat třeba do Gruzie, Maroka, Jordánska nebo Arménie.
Kam se obrátit na jihu Čech
Pro získání informací o mezinárodních programech funguje informační síť Eurodesk. V Českých Budějovicích má regionální zastoupení přímo v Informačním centru pro mládež na Husově třídě, které provozuje krajská rada dětí a mládeže RADAMBUK. Zastavit se tam můžete osobně nebo se poradit telefonicky.
RADAMBUK také koordinuje lokální aktivity. Příkladem je celorepublikový projekt 72 hodin, který probíhá vždy na podzim. Skupiny mladých lidí po celém Česku během tří dnů uklízejí přírodu, natírají autobusové zastávky nebo pomáhají v sociálních zařízeních.
Přímo v krajském městě působí Dobrovolnické centrum Diecézní charity České Budějovice. Jejich dobrovolníci pravidelně docházejí na oddělení následné péče do budějovické nemocnice. Čtou pacientům, hrají s nimi společenské hry nebo je doprovázejí na procházky. I na takovou práci vás organizace předem proškolí a uzavře s vámi smlouvu, abyste měli jistotu, že na případné složitější situace nezůstanete sami.
Kde hledat příležitosti mimo Jihočeský kraj
Jedním z hlavních vstupních míst je portál Dobrovolnik.cz, který propojuje zájemce s ověřenými organizacemi a projekty. Postup je jednoduchý: člověk si vybere projekt, přihlásí se a následně ho kontaktuje pořádající organizace.
Dlouhodobě se rozvoji dobrovolnictví věnuje také HESTIA – Centrum pro dobrovolnictví. Vedle vlastních dobrovolnických programů provozuje například program Pět P, zabývá se firemním dobrovolnictvím, vzděláváním koordinátorů nebo podporou organizací pracujících s dobrovolníky.
Základní informace o dobrovolnické službě a související dokumenty zveřejňuje také Ministerstvo vnitra. Na jeho stránkách je dostupné mimo jiné platné znění zákona o dobrovolnické službě.
Dobrovolnictví nemusí začít velkým rozhodnutím
Pro první zkušenost není nutné hned odjíždět na několik měsíců do zahraničí. Začít lze jednorázovou nebo krátkodobou aktivitou v okolí, případně několikatýdenním týmovým projektem. Důležité je vybrat si činnost, která člověku dává smysl, a předem si zjistit, co od něj organizace očekává.
Dobrovolnictví totiž není jen způsob, jak věnovat svůj čas druhým. Může být také příležitostí poznat nové prostředí, naučit se pracovat s lidmi, získat praktické zkušenosti a zjistit, čemu se chce člověk věnovat dál. Ať už nakonec zamíří do neziskové organizace za rohem, nebo na projekt v jiné evropské zemi, první krok může být docela jednoduchý: najít si oblast, ve které chce pomoci.
