25. 02. 2026

Školní jídelna 2.0: Projekt „Máme to na talíři“ mění pravidla i praxi

Školní jídelny čeká největší proměna za poslední dekády. Projekt „Máme to na talíři“ chce propojit chutná tradiční jídla s moderními výživovými pravidly, kvalitnějšími surovinami a příjemnějším prostředím – a ukazuje, jak může vypadat školní restaurace 21. století.

Školní stravování v Česku čeká po více než třiceti letech výrazná modernizace. Nová pravidla reagují na aktuální poznatky o výživě dětí i na proměnu kuchyňských technologií. Cílem je dostat do jídelen kvalitnější suroviny, podporovat šetrnější postupy a zároveň zachovat to, co mají děti rády – tradiční jídla, na která jsou zvyklé. Mění se hlavně způsob přípravy a skladba surovin, ne „duše“ školní kuchyně.

Úvod: Konec třicetiletého spánku

Dosavadní systém školního stravování se po desetiletí opíral o vyhlášku a pravidla spotřebního koše, které vznikly před více než 30 lety. Od té doby se ale výrazně posunuly znalosti o lidské výživě i praxe v provozech. Nová metodika proto vychází z doporučení respektovaných institucí, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Nordic Nutrition Recommendations.

Hlavním posláním projektu Máme to na talíři a není nám to jedno“ (MTNT) je proměnit školní jídelny v moderní školní restaurace. Nejde jen o úpravu papírů a tabulek, ale o systémovou změnu: chutná a nutričně hodnotná jídla, prostředí, kde se strávníci i personál cítí dobře, a provoz, který dává smysl v každodenní realitě. Směr naznačuje i pilotní ověřování – do testování změn je zapojeno 16 českých škol.

Šest pilířů změny

Modernizace v podání MTNT není pouze o receptech. Je to komplexní snaha o lepší školní stravování postavená na šesti pilířích:

  • Personál: vzděláváme a motivujeme kuchaře k moderním kulinářským technikám a podporujeme profesní hrdost na řemeslo.
  • Dodavatelé: upřednostňujeme kvalitní, čerstvé a co nejméně průmyslově zpracované suroviny od prověřených dodavatelů.
  • Vybavení a prostory: modernizujeme varny a upravujeme jídelny tak, aby prostředí děti přirozeně vedlo ke kultivovanému stravování.
  • Provoz: zefektivňujeme organizaci práce a logistiku výdeje tak, aby odpovídala současným standardům i potřebám strávníků.
  • Strava a gastronomie: připravujeme nutričně vyvážené a chuťově atraktivní pokrmy podle odborně garantovaných receptur.
  • Péče o zákazníka: vedeme děti k odpovědnosti za vlastní zdraví a budujeme partnerský vztah s rodiči i učiteli.

Co se reálně mění na talíři

Nová podoba spotřebního koše přináší konkrétní pravidla, jejichž cílem je podporovat zdravější návyky a zlepšit kvalitu školního stravování. Klíčové změny shrnuje přehled:

Kategorie / pravidloKonkrétní změna
Sůl a dochucovadlaOmezení/odklon od dehydratovaných směsí; důraz na čerstvé suroviny a přirozenou chuť.
NápojeNa základě stomatologických doporučení se nepočítá se slazenými nápoji.
Sloučení skupinSkupiny ovoce+zelenina a mléko+mléčné výrobky se slučují – umožní pružnější plánování a může snížit plýtvání.
Maso a bezmasá jídlaU nevýběrových jídelníčků se zvyšuje počet bezmasých pokrmů o 2 měsíčně. Zároveň lze masové polévky podávat volněji, což dává kuchařům větší prostor v plánování.
Celozrnné variantyVzniká skupina celozrnných obilovin a pseudoobilovin – podpora vyššího příjmu vlákniny.
Bio kvalitaVětší jídelny mají mít pro začátek minimálně 2 % biopotravin v jídelníčku.

Mýty vs. skutečnost: Zůstanou buchtičky?

Kolem modernizace školního stravování koluje řada obav. Jaká je realita?

Mýtus: Konec klasických českých jídel ve školách.
Skutečnost: Svíčková, řízek i legendární buchtičky se šodó mohou v jídelníčcích zůstat. Častěji se mění „detaily“ – například část mouky v knedlících nahradí celozrnná, nebo se polévka zahustí luštěninami. Výsledek může chutnat stejně dobře, ale být výživově přínosnější.

Mýtus: Jídelny budou nově čistě veganské.
Skutečnost: Vyhláška zvyšuje počet bezmasých jídel o dva měsíčně, nikoli přechod na veganské stravování. Pokud jídelna pracuje chytře s jídelníčkem (včetně polévek), může být maso součástí oběda velmi často.

Mýtus: Děti budou nové jídlo vyhazovat.
Skutečnost: Důraz na kulinářské techniky a čerstvé suroviny obvykle chuť jídel zvyšuje. V praxi se osvědčuje i tzv. finský (bufetový) výdej, kdy si děti volí velikost porce – to může významně snížit množství odpadu a zvýšit spokojenost strávníků.

Nahlédněte pod pokličku budoucnosti: registrujte se na Tržiště dobrých příkladů

Chcete vidět moderní školní stravování v praxi a inspirovat se u škol, které už změny zavádějí? Přijďte na konferenci zaměřenou na konkrétní řešení:

  • Název: Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen
  • Termín: 19. 3. 2026 (8:30–16:00)
  • Místo: MAKRO Akademie, Jeremiášova 1249/7, Praha–Stodůlky
  • Hlavní téma: Bufetový (finský) výdej stravy – cesta k menšímu odpadu a spokojenějším dětem
  • Program: diskuse pro zřizovatele a ředitele (hygiena, náklady) + praktický workshop pro kuchaře (celozrnné obiloviny, nové recepty)
  • Cena: 2 400 Kč vč. DPH

Registrace: 👉 Registrační formulář na konferenci

Závěr: Jsme jeden tým

Úspěšná proměna školních jídelen není úkol pro jednotlivce. Je to společná cesta kuchařů, ředitelů, zřizovatelů i rodičů. Jak zní vize projektu: cesta od školní jídelny ke školní restauraci je jednou z nejlepších investic do zdraví dětí i do kultury stravování ve škole.

Máte-li dotazy k metodice nebo spotřebnímu koši, obraťte se na odborníky na e-mailu: spotrebni.kos@szu.cz.