Přinášíme přehled pěti věcí, které je dobré vědět ještě předtím, než se organizace pustí do přípravy projektu.
1. Žádosti se budou posílat e-mailem, registrace v systému ale zůstává povinná
Přestože EYF připravuje nový online systém pro správu grantů, pro nejbližší období se podávání žádostí dočasně vrací k e-mailové komunikaci. To ale neznamená, že by odpadla povinnost registrace organizace v portálu.
Každá organizace musí být i nadále řádně registrovaná a validovaná v systému EYF. Právě validace může podle informací fondu trvat až dva týdny, takže se nevyplatí nechávat ji na poslední chvíli.
Samotná žádost se pak odesílá e-mailem a musí obsahovat kompletní dokumentaci v požadovaném formátu – textovou část i rozpočet. Pro žadatele to znamená jediné: zkontrolovat si včas nejen obsah projektu, ale i všechny technické náležitosti.
2. Končí „work plan“, větší roli hraje ucelený projekt
Změna se týká i samotné logiky podpory. Dosavadní schéma ročních pracovních plánů nahrazuje u grantů pro rok 2027 výzva zaměřená na mezinárodní dlouhodobé projekty spolupráce mládeže.
V praxi to znamená, že nestačí poskládat vedle sebe několik aktivit. EYF očekává promyšlený projektový celek s jasným cílem, návazností jednotlivých kroků a srozumitelným dopadem. Projekt může zahrnovat například setkání, výzkumné aktivity, kampaně nebo advokační výstupy, ale musí být zřejmé, jak spolu jednotlivé části souvisejí.
Důležitou podmínkou je také to, že dlouhodobý projekt musí obsahovat alespoň jedno mezinárodní setkání mladých lidí v délce minimálně čtyř programových dnů. Cestovní dny se do tohoto minima nezapočítávají.
3. Mezinárodní rozměr není formalita. Klíčová je pestrost partnerství
EYF dlouhodobě klade důraz na mezinárodní spolupráci, a to nejen formálně. U některých typů projektů se počítá s tím, že účastníci budou pocházet nejméně ze sedmi členských států Rady Evropy.
Nestačí ale jen „nasbírat vlajky“. Hodnotitelé sledují také to, zda je zastoupení jednotlivých zemí vyvážené a zda projekt nestojí fakticky jen na jedné dominující národní skupině. Právě nevyvážené složení bývá častým slabým místem žádostí.
V určitých případech je možné zapojit i účastníky ze zemí mimo členské státy Rady Evropy, jejich účast však musí být dobře odůvodněná a jasně navázaná na cíle projektu.
4. Nestačí dělat projekt pro mladé. Mladí lidé ho musí skutečně vést
Jedním z nejdůležitějších principů EYF je takzvaný youth-led přístup. Jinými slovy: fond nehledá projekty, které jsou pouze určené mladým lidem, ale projekty, v nichž mají mladí lidé skutečné slovo.
Podmínky proto zdůrazňují nejen věkovou strukturu účastníků, ale i jejich roli při přípravě a řízení projektu. Nestačí, aby mladí lidé vystupovali jen jako publikum nebo příjemci předem připraveného programu. Organizace musí v žádosti přesvědčivě ukázat, že se lidé ve věku 15 až 30 let podílejí na rozhodování, přípravě i realizaci aktivit.
Právě tento rozměr bývá pro některé organizace náročný. Nestačí o participaci psát – je potřeba ji doložit konkrétní podobou řízení projektu.
5. Ne všechny organizace mohou žádat přímo
Vedle obsahových kritérií je potřeba velmi pečlivě číst i pravidla způsobilosti. Ne všechny organizace totiž mohou podat žádost přímo.
O dlouhodobé mezinárodní projekty mohou žádat především mezinárodní nevládní organizace mládeže nebo mezinárodní sítě. U jednorázových mezinárodních aktivit jsou podmínky o něco otevřenější, ale i zde platí, že národní organizace musí spolupracovat s partnery z dalších států.
Pro lokální nebo menší organizace to znamená, že bez širšího mezinárodního zázemí na některé výzvy jednoduše nedosáhnou. I proto se vyplatí řešit partnerství s předstihem a nespoléhat na to, že se vhodní partneři najdou až těsně před uzávěrkou.
Pozitivní zprávou naopak je, že EYF vyplácí značnou část grantu předem, což může neziskovým organizacím výrazně pomoci s cash-flow při rozjezdu projektu.
Čas běží, přípravu není dobré odkládat
Podání žádosti je potřeba stihnout do začátku dubna 2026. Poté následuje hodnoticí proces a komunikace s žadateli. O výsledku by mělo být jasno v létě, aby úspěšné organizace měly dostatek času připravit projekty na start v roce 2027.
Pro české organizace, které se věnují práci s mládeží, může být letošní výzva zajímavou příležitostí. Zároveň ale platí, že uspět neznamená jen napsat dobrý projektový text. Stejně důležité je splnit formální podmínky, dobře nastavit partnerství a přesvědčivě ukázat, že mladí lidé nejsou v projektu jen „účastníci“, ale jeho skuteční spolutvůrci.
Podrobnosti, oficiální šablony i aktuální podmínky zveřejňuje Evropský fond mládeže a informace k výzvám lze najít také na stránkách MŠMT.
Zdroje:
