30. 05. 2024

Budoucnost přijímacích zkoušek na SŠ

Na ministerstvu školství proběhl pod záštitou zástupkyně státního tajemníka Martiny Běťákové odborný panel “Přijímačky 2030+” věnovaný budoucnosti přijímacích zkoušek na střední školy. Pozvání přijali představitelé školských asociací a profesních sdružení, zástupci zřizovatelů, akademické sféry, rodičů, středoškoláků a neziskových organizací, kteří společně reflektovali průběh letošních přijímacích zkoušek a diskutovali o budoucnosti přijímaček a jejich celkového nastavení ve světle naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.  

Strategie 2030+ hovoří o potřebě upravit obsah i formu přijímacích zkoušek tak, aby odpovídala kompetenčnímu pojetí kurikula. Dále zmiňuje, že je třeba podporovat střední školy, aby k výběru uchazečů více využívaly nejrůznějších možností školní části přijímacích zkoušek. Všechny tyto změny by měly proběhnout v souvislosti se zavedením ověřování dosahování výstupů v 9. ročníku na základních školách. 

Debata odborníků v panelu se proto věnovala jak specifikaci samotného účelu přijímací zkoušky na různých typech škol, tak jejího pojetí právě v návaznosti na připravované plošné ověřování na základních školách. Přestože úloha těchto dvou typů “zkoušek”, totiž výstupní a přijímací, je v principu odlišná, mezi účastníky panoval většinový souhlas, že kompetenčně pojaté ověřování v uzlových bodech na základní škole může být nejenom důležitou zpětnou vazbou pro školu, žáka a jeho rodiče o výsledcích vzdělávání a silných stránkách a potenciálu dítěte, ale zároveň také cennou informací pro střední školy, kterou by mohly, s ohledem na své zaměření, využít při výběru vhodných uchazečů s předpoklady pro úspěšné zvládnutí studia na dané škole.

prijimacky-2030.jpg

Diskutovalo se také o odlišných podmínkách a potřebách nejrůznějších středoškolský oborů, od gymnázií, přes technické či pedagogické obory až po obory učební, a z toho plynoucí potřebu specifického nastavení přijímacích zkoušek a jejich parametrů u jednotné a školní části. 

„Přítomnosti odborníků jsme využili také k reflexi průběhu letošních přijímacích zkoušek a jejich digitalizace. Zazněly silné i slabé stránky procesu i cenné postřehy na úpravu a zlepšení pro příští školní rok. Debatovalo se o počtu přihlášek, formách podání, administrativní a časové náročnosti, propojení DiPSy s dalšími systémy a o nových rozvojových funkcích, které by usnadnily celý proces jak školám, tak uchazečům,“ říká Martina Běťáková. 

První setkání odborného panelu ukázalo, že panuje většinová shoda na základních principech a že odborná debata v následujících měsících může vést ke konsensuálnímu návrhu nového pojetí přijímacích zkoušek, které by bylo v souladu se Strategií 2030+, přispívalo k vytvoření spravedlivějšího a efektivnějšího systému a které by mladé lidi motivovalo ke vzdělávání a rozvoji vlastního potenciálu. 

Zdroj: MŠMT