Když se řekne „petrklíč“, Jihočech si představí jaro, louku a první žlutý puntík v trávě, který člověka přesvědčí, že zima už snad opravdu odchází. Pražan si klidně představí totéž, jen k tomu přidá tramvaj, dvě přestupní stanice a kulturní dům. A muzikant – ten si představí festival, který se tváří skromně, ale ve skutečnosti umí jednu důležitou věc: udělat z hudby zážitek, který dítěti zůstane v hlavě déle než školní zvonění.
Jarní Petrklíč je dětský hudební festival s dlouhou pamětí a velmi současnou pointou. V roce 2026 se bude konat 35. ročník – tedy věk, kdy už se u mnoha lidí očekává, že budou mít jasno. Festival jasno má: děti mají hrát a zpívat tak, aby bylo slyšet, co v nich je. Bez elektronických berliček, bez „podkresu“ z nosiče, bez mikrofonu, který vyžehlí nejistotu. Prostě po staru – a právě proto moderně.
Kdy, kde a pro koho: jasné údaje, žádné tajnosti
Zapište si to do kalendáře (papírového, klidně): čtvrtek 26. března 2026, začátek od 9.30 a festival poběží přibližně do večera. Místem konání je Kulturní dům Krakov, Praha 8 – Bohnice. Přijet mohou děti – muzikanti a zpěváci – ve věku odpovídajícím 1. a 2. stupni ZŠ (a také příslušným ročníkům víceletých středních škol). Festival je určen jak žákům ZUŠ, tak dětem, které se učí u soukromých pedagogů nebo si zkrátka „jen“ rády zazpívají a zahrají pro radost.
Na tom „jen“ je mimochodem postavená velká část smyslu festivalu. Petrklíč je často první skutečně veřejná hudební zkušenost dítěte – vystoupit před publikem, srovnat se s trémou, zažít ocenění i poučení. A když se to podaří v bezpečném a férovém prostředí, získá z toho dítě něco, co se doma na pokoji nenacvičí: odolnost, disciplínu, radost, chuť jít dál.
Tradice, která začala v roce 1985
Festival vznikl v roce 1985 a první ročníky byly nepostupové – setkávaly se hlavně děti z Prahy 8 a postupně i z dalších pražských obvodů. Jak už to bývá, když se něco povede: popularita rostla, „přidávali se další“ a z lokální akce se stala přehlídka, která má dnes celostátní dosah.
Od 7. ročníku (1993) převzal štafetu spolek Dlouhý Široký Bystrozraký z. s., který je dodnes hlavním garantem a vyhlašovatelem festivalu. Postupně se k organizaci přidala ZŠ a MŠ Praha 8 – Ďáblice, městské části Praha 8 a Praha-Ďáblice a také PORG. Od téhož roku se datuje i spolupráce s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, zejména s katedrou hudební výchovy – což je kombinace, která zní akademicky, ale v praxi znamená hlavně jednu věc: poroty mají odbornou váhu a festival přitom neztrácí lidský rozměr.
Historie má i jednu „povinnou“ kapitolu: covid. 32. ročník byl poznamenán krizí natolik, že se termín posouval opakovaně – až se festival nakonec konal 19. května 2022, netradičně a „na popáté“. I to je dobré připomenout: Petrklíč není akce na jednu sezonu, ale vytrvalý projekt, který umí přežít i období, kdy se hudba na chvíli stěhovala do monitorů.
Kategorie: šest světů, kde se měří odvaha i muzikantská práce
Festival je rozdělen do šesti kategorií (v několika hodnoticích blocích) a velmi prakticky kopíruje realitu školní hudby:
- Mladší zpěváci (MZ) – jednotlivci (1.–5. ročník ZŠ): výhradně české a slovenské národní (lidové) písně, bez elektroniky, s omezeným doprovodem.
- Starší zpěváci (SZ) – jednotlivci (6.–9. ročník ZŠ / odpovídající ročník víceletého gymnázia): opět lidové písně v obdobném režimu.
- Mladší instrumentalisté (MI) – jednotlivci (1.–5. ročník ZŠ): hra na neelektronický nástroj, s možností omezeného doprovodu.
- Starší instrumentalisté (SI) – jednotlivci (6.–9. ročník ZŠ / víceleté SŠ): obdobně, bez elektronických nástrojů.
- Komorní sbory a soubory (KS) – 2 až 5 členů; porota vyhodnocuje komorní sbory a komorní soubory odděleně.
- Sbory a soubory (S) – minimálně 6 členů; opět se zvlášť hodnotí sbory a zvlášť soubory.
U zpěváků je důležité pravidlo, které dává Petrklíči osobitost: zpívají se české a slovenské národní (lidové) písně a pořadatelé trvají na tom, aby se nezměnil původní tvar a nápěv. Doprovod je možný, ale ne elektronický a v omezeném počtu doprovázejících osob. V instrumentálních kategoriích se hraje na neelektronické nástroje, opět s možností doprovodu, ale stále v komorní, „poctivé“ logice.
A teď pravidlo, které v roce 2026 stojí za zvýraznění tučným písmem, nejlépe i na lednici: Není dovoleno používat elektronická zařízení – nástroje, doprovod na nosičích, zpívat na mikrofon a podobně. Jinými slovy: kdo chce „zvuk jako z rádia“, ať si pustí rádio. Kdo chce festival, ať přiveze dítě, které si stoupne na pódium a dá to.
Časové limity jsou jasné a fér: 3 minuty pro individuální vystoupení, 5 minut pro komorní a velké sbory/soubory. Na místě budou dva soutěžní sály, v každém piano – a dvě odborné poroty budou pracovat paralelně. Festival je tedy logisticky zvládnutý tak, aby se děti zbytečně „nevařily“ v čekání a aby program odsýpal.
Praktické informace k ročníku 2026
Kdy a kde
Festival proběhne ve čtvrtek 26. 3. 2026 od 9:30 v Kulturním domě Krakov, Praha 8 – Bohnice. jarni-petrklic.cz+1
Přihlašování
- online přihlašování bude aktivní od 4. února v 10:00; jarni-petrklic.cz+1
- uzávěrka přihlášek je 4. března 2026 (případně dříve při naplnění limitů); jarni-petrklic.cz+1
- kapacity jsou omezené (u většiny kategorií 25 soutěžících; u kategorií KS a S limit 18 těles), proto se vyplatí neodkládat registraci. jarni-petrklic.cz+1
Startovné
- 140 Kč za individuálního soutěžícího
- 500 Kč za soubor (kolektiv)
Platí se při prezenci. jarni-petrklic.cz+1
Orientační denní harmonogram (propozice 2026)
Ve dvou sálech poběží soutěže paralelně; uveden je předpoklad časování:
- Velký sál: 9:45 KS; 12:40 MI; 15:15 S
- Malý sál: 9:30 MZ; 12:40 SZ; 15:00 SI jarni-petrklic.cz
Doprava
Propozice uvádějí adresu KD Krakov (Těšínská 600/4) a doporučení dopravy od metra Kobylisy (bus na zastávku „Krakov“). jarni-petrklic.cz
Kontakt na organizátory
V propozicích je uveden kontakt na ředitele festivalu Mgr. Josefa Buchala (včetně telefonů a e-mailu).
Odborná porota: zkušenost, pedagogika i jihočeská stopa
Na festivalu je porota víc než formální razítko. Je to signál, že výkon dítěte někdo opravdu poslouchá, rozumí mu a umí o něm mluvit tak, aby z toho dítě něco mělo. Z porotců, kteří jsou na webu festivalu uvedeni, je patrné, že Petrklíč stojí na kombinaci profesionální praxe, pedagogické zkušenosti a kontaktu s hudební realitou.
Zvlášť příjemné je, že v porotě najdete i jihočeskou stopu: například Evou Štruplovou, sólistku opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. A když porotkyně zná regionální scénu i velké role, dítě velmi rychle pochopí, že „České Budějovice“ nejsou žádná periférie hudebního světa, ale zcela legitimní adresa muzikantského života.
Vedle toho festival uvádí porotce a porotkyně spojené s Národním divadlem, s Univerzitou Karlovou a dalšími institucemi. Zajímavá je i generační linka: mezi porotci se objevuje například Ema Šoferová, která sama byla ve finále Petrklíče opakovaně a dokonce se stala absolutní vítězkou v kategorii starších zpěváků – a dnes učí hudební výchovu. Tedy ideální důkaz, že festival není jednorázová medaile, ale může být začátkem příběhu.
A aby bylo jasné, že Petrklíč má i svou „městskou“ tradici: v porotcovských profilech se objevuje například Mgr. Václav Vomáčka, někdejší starosta Prahy 8 a zároveň hudebník spojený s Českou filharmonií, pod jehož záštitou se festival v 90. letech konal v Libeňském zámečku a v KD Krakov. V Praze se umí spojit politika s kulturou různě; tady je to aspoň v podobě, která dává smysl.
Jihočeské školy na Petrklíči: není to výjimka, je to tradice
Jihočeské školy se do Petrklíče zapojují opakovaně. Konkrétně například:
- Biskupské gymnázium J. N. Neumanna
- ČRG s.r.o. České Budějovice
- DDM Český Krumlov (Krumlovští pištci)
- ZŠ Dukelská České Budějovice
- ZŠ Hluboká nad Vltavou
- ZŠ Chlum u Třeboně
- ZŠ Dříteň
- ZŠ a ZUŠ Zliv
To je pěkný průřez: krajské město, menší města i obce, škola s rozšířenou hudební tradicí i „normální“ základka, která prostě má děti, jež chtějí a umí. A přesně to je moment, kdy by si další jihočeské školy měly říct: proč ne my?
Petrklíč není soutěž, kam musí jet jen ti, kdo už mají doma vitrínu. Naopak: festival sám připomíná, že často jde o první větší soutěžní zkušenost. Pokud tedy máte ve škole dítě, které zpívá lidové písně tak, že ztichne i chodba, nebo malého instrumentalistu, který si umí pohlídat tempo i nervy – je škoda nechat to jen na školní besídce.
Ocenění a atmosféra: soutěž, která má blízko k přehlídce
Jarní Petrklíč se vymezuje vůči přehnaně „tvrdému“ soutěžení. Zároveň ale nabízí jasné uznání výkonu. Podle materiálů festivalu se od 23. ročníku vyhodnocuje do tří pásem (zlatá, stříbrná, bronzová stuha) a s oceněním je spojena i tradiční odměna (pomlázky se stuhou, diplom; držitelé zlaté stuhy symbolický petrklíč).
Pro rok 2026 je festival zároveň zaštítěn osobnostmi veřejného života a akademické sféry (záštita starostů MČ Praha 8 a MČ Praha-Ďáblice, místopředsedy Senátu a děkana PedF UK). V samotných propozicích je zmíněno i osobní ocenění děkana Pedagogické fakulty UK pro pedagoga-vedoucího sboru/souboru v kategorii sbory-soubory – tedy ocenění, které míří přímo na kvalitu pedagogického vedení.
Praktické informace: aby se z výletu nestal logistický román
Kulturní dům Krakov je dostupný MHD; v propozicích jsou doporučeny konkrétní autobusové linky a návaznosti na metro (například z metra C). Pořadatelé také upozorňují, že účastníci si mají přinést slavnostní oblečení a obutí, nástroje, noty – a že organizátoři nezajišťují pulty na noty ani jiné pomůcky. Tedy klasika: kdo je připraven, není překvapen.
Důležité je i organizační pravidlo, které se v praxi často podceňuje: výchovný doprovod a dozor dětí si zajišťují rodiče nebo vysílající organizace. Festival je soutěž, ne příměstský tábor. A to je dobře.
Malá poznámka na závěr: Petrklíč jako „symbolický klíč k jaru“
V materiálech festivalu se opakuje formulace, že pro řadu pravidelných návštěvníků je Petrklíč „symbolický klíč k jaru“. V Jižních Čechách máme na jaro své klíče – rybníky, první cyklisty, kterými se náhle zaplní silnice, a zahrádkáře, kteří vyjdou ven, jako by jim někdo otevřel klec. Ale klíč v podobě hudby má jednu výhodu: otevírá něco i uvnitř.
A to je důvod, proč tahle pozvánka není jen informací o termínu a startovném. Je to doporučení. Pokud máte ve škole dítě, které chce zpívat nebo hrát, dejte mu šanci zažít skutečné pódium. A pokud jste škola, která už na Petrklíč jezdí – připomeňte si, že tradice není rutina, ale dobrý zvyk.
Jarní Petrklíč 2026 se koná jednou za rok. Dětská chuť vystoupit se ale někdy koná jen jednou za život – v tom přesném věku, kdy to dítě ještě baví a kdy se teprve učí, co všechno dokáže. Byla by škoda to propásnout.
Výzva pro Jihočeský kraj: pojďme být slyšet
Pokud jste jihočeská ZŠ, víceleté gymnázium, ZUŠ nebo DDM, Jarní Petrklíč je typ akce, kde se dá velmi dobře ukázat „poctivá práce“: čisté muzicírování, cit pro interpretaci, disciplína i radost. A protože mezi zapojenými školami už jihočeská jména reálně figurují, není důvod, aby se kraj na mapě festivalu neozýval ještě výrazněji.
Prakticky: pokud chcete zvýšit šanci na účast, hlídejte start registrací a kapacitní limity. Zároveň se vyplatí domluvit si ve škole předem jednoduchý výběrový mechanismus (interní přehlídka / školní kolo), protože každá instituce může nominovat jen omezený počet soutěžících v každé kategorii.
Zdroje
- Oficiální propozice a organizační informace pro ročník 2026.
- Příklad veřejné reflexe ročníku 2025 (městská část Praha-Ďáblice; uveden i rámcový rozsah účasti). MČ Praha – Ďáblice
- Zmínka o festivalu v celostátně dostupném kulturním médiu (KlasikaPlus – rozhovor, kde je Petrklíč uveden mezi soutěžemi). klasikaplus.cz
- Příklad školní reportáže z účasti na ročníku 2025 (dokreslení praxe a zkušenosti účastníků). zspisnicka.cz
