Dvacet pracovišť, dvě kola sběru dat
Česká školní inspekce vydala v roce 2026 tematickou zprávu Školská poradenská zařízení: kapacity, činnosti a jejich dostupnost. Dokument vychází z inspekčního elektronického zjišťování realizovaného ve školním roce 2024/2025. Sběr dat proběhl ve dvou termínech a sledoval i dva referenční týdny, konkrétně na konci března a v polovině května 2025. V Jihočeském kraji se do šetření zapojilo 20 pracovišť, z toho 7 pedagogicko-psychologických poraden a 13 speciálně pedagogických center.
Zpráva zároveň ukazuje, že všechna školská poradenská zařízení v Jihočeském kraji využívají licenční evidenční systémy. Inspekce v této souvislosti připomíná, že mezi kraji existují rozdíly jak v organizaci poraden, tak v dostupnosti specializovaných služeb podle typu postižení či znevýhodnění.
V jihočeských SPC pracuje v průměru nejméně odborníků
Nejvýraznější zjištění se týká personálního obsazení speciálně pedagogických center. V Jihočeském kraji připadá na jedno pracoviště SPC v průměru 0,7 psychologa a 2,0 speciálního pedagoga. To je nejnižší hodnota ze všech krajů. Celorepublikový průměr přitom činí 1,3 psychologa a 3,5 speciálního pedagoga na jedno pracoviště.
| Průměrné počty pracovníků na 1 pracoviště (dle ČŠI) | Psychologové | Speciální pedagogové |
| Jihočeský kraj – PPP | 3,6 | 4,1 |
| Jihočeský kraj – SPC | 0,7 | 2,0 |
| Celorepublikový průměr – PPP | 4,5 | 4,2 |
| Celorepublikový průměr – SPC | 1,3 | 3,5 |
Ani pedagogicko-psychologické poradny na tom nejsou v regionálním srovnání výrazně lépe. V Jihočeském kraji na jedno pracoviště PPP připadá v průměru 3,6 psychologa a 4,1 speciálního pedagoga, zatímco republikový průměr je 4,5 psychologa a 4,2 speciálního pedagoga. Inspekce navíc v celostátním souhrnu uvádí, že počty klientů dlouhodobě rostou, ale personální podmínky tomu neodpovídají: v posledních dvou letech sice přibylo speciálních pedagogů, přepočtený počet psychologů však stagnuje.
Jihočeské PPP patří k nejvytíženějším
Právě v pedagogicko-psychologických poradnách se Jihočeský kraj zařadil mezi regiony s nejvyšším průměrným počtem klientů na jednoho přepočteného pracovníka za školní rok 2023/2024. Vedle Jihočeského kraje zmiňuje zpráva také Zlínský a Plzeňský kraj. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším průměrným počtem klientů na jednoho pracovníka v PPP činil 168 klientů ročně.
Tento údaj je důležitý i proto, že samotný počet pracovníků ještě neříká, zda je systém ve vztahu k reálnému počtu klientů dostatečně kapacitní. ČŠI v textu upozorňuje, že zařízení opakovaně nestíhají naplňovat zákonnou tříměsíční lhůtu pro poskytnutí služby klientům, kteří o ni požádali.
Diagnostika a administrativa zabírají většinu kapacity
Zpráva přináší i důležitý pohled na to, jak odborní pracovníci tráví svůj pracovní čas. V průměru tvoří přímá pedagogická činnost 56 % úvazku psychologů a 57 % úvazku speciálních pedagogů. U speciálních pedagogů je největší část pracovní náplně věnována diagnostice, hned za ní však následuje administrativa. Na intervence, osobní konzultace a další činnosti tak zbývá menší prostor.
Právě zde je jihočeský výsledek mimořádně varovný. ČŠI výslovně uvádí, že v pěti krajích — včetně Jihočeského — převažuje u speciálních pedagogů administrativa nad diagnostickou činností. Podle inspekce to potvrzuje častou zkušenost pracovníků školských poradenských zařízení: velká část jejich práce se soustředí na diagnostiku, zprávy a doporučení, zatímco na intervence nebo návštěvy škol už zbývá málo času.
Data ukazují i rozdíly ve struktuře klientů
V referenčních týdnech na jaře 2025 patřil Jihočeský kraj k regionům s nízkými počty klientů s odlišným mateřským jazykem. V březnovém týdnu připadalo na jedno pracoviště v kraji průměrně 0,8 takového klienta, v květnu 1,5. Zpráva zachytila i výrazné rozdíly v počtech klientů, kterým školy poskytovaly plán pedagogické podpory ještě před vyšetřením v poradně. V Jihočeském kraji šlo v březnu o 4,8 klienta na pracoviště, v květnu o 0,5.
Ve sledovaných týdnech vydávala jihočeská pracoviště také doporučení k individuálnímu vzdělávacímu plánu. V březnu šlo v průměru o 3,5 doporučení na pracoviště, v květnu o 4,5. U doporučení ke vzdělávání ve třídě nebo skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona šlo o 1,5 klienta v březnu a 0,7 v květnu. Pro vzdělávání ve škole podle stejného ustanovení to bylo 2,4 klienta v březnu a 2,5 v květnu.
Zpráva otevírá širší systémový problém
Jihočeská data tak nezachycují jen situaci jednoho kraje, ale i širší problém celého systému. Česká školní inspekce v souhrnu uvádí, že školská poradenská zařízení by nejčastěji potřebovala podporu v personální oblasti, v legislativě a metodice, ve financování i v oblasti diagnostických nástrojů. V případě Jihočeského kraje zpráva zvlášť zřetelně ukazuje dvě skutečnosti: velmi nízké personální kapacity speciálně pedagogických center a vysokou zátěž pedagogicko-psychologických poraden.
Jinými slovy: jihočeská poradenská zařízení podle dat ČŠI fungují v podmínkách, kde se potkává nedostatek odborníků, vysoký počet klientů a značná administrativní zátěž. A právě tato kombinace rozhoduje o tom, kolik času nakonec zbývá na samotnou odbornou práci s dětmi, rodiči a školami.
