Tomuto cíli napomohou konkrétní změny, na kterých se ministerstvo shodlo se zástupci vysokých škol. Nová pravidla například zavádí více praxe do průběhu studia učitelství i prakticky zaměřený klinický rok. Nově studenti učitelství stráví v průběhu studia minimálně 240 vyučovacích hodin ve výuce žáků, z nichž alespoň 80 hodin odučí samostatně nebo v páru (tandemu), zbytek mohou být v roli asistenta pedagoga nebo pozorovat výuku. „Díky dlouhodobější práci s žáky na praxích rozvinou studenti už během studia i náročnější učitelské dovednosti, jako je management třídy, hodnocení práce žáků a poskytování zpětné vazby nebo podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Ze změn v rámcových požadavcích dále vyplývá, že pro studijní programy připravující budoucí učitele se stává závazným Kompetenční rámec absolventa a absolventky, který ministerstvo ve spolupráci s fakultami a učiteli z praxe představilo v říjnu minulého roku. Je to vůbec poprvé v historii České republiky, kdy byly celostátně přijaty standardy popisující, jakých kvalit by měli začínající učitelé a učitelky dosahovat. Jedná se například o dovednost vytvářet bezpečné prostředí pro učení, rozvíjet spolupráci mezi žáky, zvídavost a motivaci k učení, poskytovat zpětnou vazbu a hodnotit žáky formativně. V kompetenčním rámci nechybí ani požadavek na hlubokou znalost vyučovaného oboru a moderních metod, jak v oboru žáky rozvíjet. Kompetenční rámec využívají fakulty i přímo na seminářích a pedagogických praxích k poskytování zpětné vazby studentům, sebehodnocení studentů a k tomu, aby měli studenti jasný přehled o tom, co učitelská profese obnáší.
Vedle vyššího rozsahu praxe se ministerstvo se zástupci vysokých škol shodlo také na potřebě dalšího zvyšování její kvality. Studenti by na praxích měli výuku připravovat a reflektovat v dostatečné míře společně s učitelem, který praxi vede – tzv. provázejícím učitelem. Tato pozice byla nově ukotvena v zákoně o pedagogických pracovnících a MŠMT spolu s fakultami aktuálně v pilotním projektu ověřuje její podobu s 894 učiteli z celé republiky.
„Pozitivně vnímám zejména to, že se postupně podařilo odbourat určité bariéry, které někdy byly mezi regionálními školami a fakultami. Jsem velice rád, když slyším doslova nadšení mezi provázejícími učiteli i řediteli škol, a předevšímu studentů učitelství. Jdeme správným směrem. Podařil se ohromný posun, zřejmě největší pozitivní změna za posledních 35 let. Tato unikátní shoda a spolupráce mezi fakultami a ministerstvem je pro mě ohromným příslibem, že v reformě budeme pokračovat a prezentované nové rámcové požadavky pro učitelské profese uvedeme v život,“ řekl předseda Asociace děkanů pedagogických fakult František Vaníček.
Výraznou novinkou v přípravě učitelů je takzvaný klinický rok, během kterého budou studenti po dobu celého školního roku vedle univerzitní výuky docházet dva až čtyři dny v týdnu do školy pozorovat výuku, asistovat pedagogům, učit žáky v páru i samostatně a nabyté zkušenosti reflektovat a propojovat se znalostmi získanými na akademické půdě. Klinický rok mohou fakulty realizovat díky nové možnosti akreditovat učitelské studijní programy také jako souvislé pětileté magisterské programy, čímž v programech pro klinický rok vzniká nový prostor.
„Jsem rád, že bude možné dle nových pravidel realizovat výuku budoucích učitelů za pomoci flexibilní nabídky studijních programů přizpůsobených potřebám studentů a praxe,“ řekl předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult a předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. Rozhodnutí, zda programy akreditovat jako dělené (tříleté bakalářské studium plus dvouleté navazující magisterské studium) nebo nedělené (pětileté magisterské studium), nadále zůstává na univerzitách. Pro nově akreditované pětileté programy učitelství pro druhý stupeň ZŠ a SŠ bude klinický rok povinný. Pro první stupeň zůstává doporučený.
Díky spolupráci MŠMT a fakult připravujících učitele vzniklo Národní šetření učitelských kompetencí, z kterého lze rozpoznat, v jakých oblastech si čerství absolventi věří nejvíce a ve kterých potřebují dále rozvíjet. Z šetření v roce 2023 vyplynulo, že mezi nejobtížnější učitelské dovednosti z pohledu absolventů patří hodnocení žáků, zejména tzv. formativní hodnocení, aktivní zapojování žáků do výuky a uzpůsobování výuky podle vzdělávacích potřeb žáků. Naopak mezi oblasti, ve kterých si absolventi učitelství věří nejvíce, patří spolupráce s kolegy nebo poskytování zpětné vazby.
„Ministerstvo vůbec poprvé disponuje daty o tom, jak si absolventi učitelských programů vedou v kompetencích definovaných právě Kompetenčním rámcem,“ říká ministr Bek. „Změny v přípravě učitelů jsou založeny na datech a dějí se na základě široké spolupráce ministerstva s vysokými školami, profesními asociacemi a relevantními organizacemi,” dodal ministr.
Soubory ke stažení:
Rámcové požadavky na studijní programy 2024
Infografika Národní šetření kompetencí začínajících učitelů 2023
Národní šetření učitelských kompetencí_Report 2023
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství
Zdroj: MŠMT ČR
