Chci velmi ocenit intenzivní spolupráci mezi odborníky MŠMT a skupinou poslanců, která předložila tento pozměňovací návrh. Považuji to za důkaz toho, že ve věcech společného zájmu jsme připravení spolupracovat,“ zdůraznil při jednání sněmovny ministr školství, mládeže a tělových Mikuláš Bek (STAN).
Poslanec Jan Berki (STAN) po jednání Sněmovny také zdůraznil, že změna ulehčí práci ředitelům škol: „Chtěli jsme zjednodušit práci ředitelům, protože přijímací řízení je stále správní řízení, které obsahuje řadu úkonů. Digitalizace příjímacího řízení nám umožní některé úkony zjednodušit.“
Poslanec David Šimek (KDU-ČSL) vyzdvihl možnost podat tři přihlášky na střední školy i harmonogram příjímacího řízení: „Oceňují nastavený termín přijímacích zkoušek, kdy mezi jednotlivými dny vychází víkend, a děti tak budou mít dostatečný prostor, aby se přemístily do školy, kde budou vykonávat druhou přijímací zkoušku.“
Podle poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) přinese digitalizace školám i státu důležitá data: „Hned po prvním kole získají zřizovatelé a ředitelé velmi rychle data o přijatých a nepřijatých uchazečích a budou moci plánovat další kola. Navíc budeme mít přehled i o zájmu o nematuritní obory.“
Kromě rodičů, škol a zřizovatelů by novela školského zákona měla ulevit také krajským úřadům. Vlastní zkušenost popsal poslanec Pavel Klíma (TOP 09): „Díky prioritizaci se rapidně sníží počet odvolání neúspěšných uchazečů. Jenom u nás v jižních Čechách to bylo letos více než 400 odvolání. Takže pokud se tohle povede odstranit, tak to bude další plus této novely.“
Podle poslance Zdeňka Kettnera (SPD) digitalizace jednotných přijímacích zkoušek urychlí proces, což sníží míru stresu, kterému jsou žáci vystavení: „Jako rodič, který si v minulém školním roce prožil to stresující čekání, oceňuji, že se uchazečům zkrátí doba čekání na informaci, zda budou přijati, zda se případně uvolní místo.“
Toto zrychlení ocenil také zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání MŠMT Martin Úlovec (Piráti): „Největší přínos spatřujeme ve zrychlení a zefektivnění celého procesu, a především ve zkrácení nejistoty pro děti a rodiče při přijímačkách na střední školy.“
Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) stejně jako ministr Bek vyzdvihla spolupráci napříč politickým spektrem. „Jsem velmi ráda, že proběhla konstruktivní spolupráce mezi koalicí a opozicí na tomto smysluplném záměru digitalizace přijímacích zkoušek. Osobně nejvíce vítám zrušení zápisových lístků, kdy nově uchazeč bude automaticky přijat na školu dle svých preferencí a dle výsledků přijímacího řízení, a odpadá tak obíhání škol se zápisovými lístky.“
Hlavním cílem novely je zjednodušit uchazečům a jejich zákonným zástupcům administrativní stránku přijímacího řízení, zejména významně zkrátit období nejistoty mezi přijímací zkouškou a rozhodnutím o přijetí. Díky prioritnímu seřazení škol na přihlášce budou mít všichni zainteresovaní okamžitou informaci o své škole, a tedy zmizí problém s tzv. velkým počtem neumístěných uchazečů v první fázi přijímacího řízení. Pro první i druhé kolo přijímací řízení už nebudou aplikovány zápisové lístky.
Digitalizace přijímacího řízení na střední školy přinese tyto hlavní změny:
– Evidence všech přihlášek, jak do maturitních oborů, tak oborů s výučním listem v jednotném informačním systému.
– Možnost podat v 1. a ve 2. kole přihlášky až na 3 školy u oborů vzdělání s maturitní zkouškou i oborů vzdělání s výučním listem a až 5 přihlášek v případě oborů vzdělání s talentovou zkouškou.
– Zachování 2 pokusů možnosti konat testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ), a to nově i pro uchazeče, kteří se hlásí pouze na jeden maturitní obor.
– Střední školy nebudou mít zákonnou povinnost zohlednit jako jedno z kritérií přijímacího řízení výsledky předchozího vzdělávání ze ZŠ, zůstane však možnost toto kritérium použít.
– Školní část přijímacích zkoušek se bude skládat v průběhu delšího období, a to i před konáním JPZ.
– Systém bude bezprostředně po vyhodnocení výsledků přijímacích zkoušek (JPZ a školní části) ředitelům středních škol uchazeče na základě jejich prioritizace přiřazovat ke konkrétním školám.
Dochází ke změně v možnosti podání přihlášky ke studiu. Ta by měla mít v budoucnu výhradně elektronickou podobu. V první fázi digitalizace v tomto školním roce budou však mít uchazeči možnost podat přihlášku třemi způsoby v písemné formě bez elektronického systému, písemně s podporou elektronického systému nebo elektronickou formou s ověřením zákonného zástupce prostřednictvím elektronické identity. V případě, že uchazeč nebude chtít nastoupit na určenou školu, bude mít povinnost na dané škole podat „vzdání se“ svého místa (formálně jde o zpětvzetí přihlášky).
Přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou podají uchazeči letos v listopadu ještě podle stávající platné legislativy pouze v listinné formě. Na vlastním přihlašování do oborů vzdělání s talentovou zkouškou ani na konání talentových zkoušek se letos nic nemění. Nově se však budou přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou doplňovat i do přihlášky podávané k 20. 2. 2024, aby se i přihlášky podané dle stávající platné legislativy „dostaly“ do připravovaného informačního systému. O přijetí i do oborů vzdělání s talentovou zkouškou tak bude rozhodnuto ve stejný okamžik, jako do ostatních oborů vzdělání. Po schválení novely bude zákon platit pro všechny uchazeče v daném školním roce, tedy i pro ty, kteří podali přihlášku do oboru s talentovou zkouškou.
Digitalizace procesu přihlášek bude zajištěna informačním systémem, který v souladu s připravenou novelizací školského zákona, spustí Cermat ve spolupráci s MŠMT nejpozději k 15. 1. 2024.
