21. 09. 2026

Svět bez učitelů? Děti si ho mají představit. Jižní Čechy řeší, jak mu předejít

Jak by vypadal svět, ve kterém nejsou učitelé? Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy položila tuto otázku žákům a studentům v nové celostátní soutěži. Mohou odpovědět obrazem, povídkou, videem nebo třeba podcastem. Za trochu provokativním zadáním je ale téma, které už tak fantastické není. Česko řeší, zda bude mít v příštích letech dost učitelů. V jižních Čechách na jejich přípravě dlouhodobě spolupracují kraj a Jihočeská univerzita.

Představte si školu bez učitelů. Třídy zůstaly, lavice také, děti přišly. Jen před tabulí nikdo nestojí.

Co se stane?

Právě na to se Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ptá žáků a studentů v celostátní soutěži Svět bez učitelů, vyhlášené u příležitosti 80 let pedagogických fakult v Česku a na Slovensku.

Učitel jako hrdina? To není zadání

Na soutěži je zajímavé právě to, že její pořadatelé žákům a studentům nepředepisují správnou odpověď. Nechtějí povinnou oslavu učitelského povolání ani obrázky smutných dětí před prázdnou tabulí.Otázka zní jednoduše: Jak by podle vás vypadal svět bez učitelů?

Mohl by být horší, lepší, chaotický, svobodnější nebo úplně jiný. Pořadatelé se ptají třeba na to, zda by takový svět fungoval lépe, nebo se rozpadl, zda bychom se bez učitelů naučili více, či méně, a co všechno by spolu s nimi zmizelo, aniž si to dnes uvědomujeme.

Soutěžit mohou žáci a studenti škol z Česka i Slovenska, a to jednotlivě nebo v kolektivu. Kategorie jsou rozdělené podle věku: první stupeň ZŠ od 6 do 10 let, druhý stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií od 11 do 15 let a střední školy včetně čtyřletých gymnázií pro studenty od 15 do 18 let. Zapojit se mohou také žáci základních uměleckých škol.

Volná je především forma zpracování. Někdo může svět bez učitelů nakreslit nebo převést do komiksu, jiný o něm napíše povídku, úvahu či báseň. Přihlásit lze také video, podcast nebo digitální projekt.

Práce přihlašuje elektronicky prostřednictvím školy pedagog nebo jiná pověřená osoba. Soutěžní dílo musí být původní a vytvořené pro tuto soutěž. Jeden soutěžící nebo kolektiv může v příslušné věkové kategorii přihlásit jednu práci v každé soutěžní disciplíně.

Nevyhrává technicky nejdokonalejší práce

Zajímavě jsou nastavená také pravidla hodnocení. Porota v ročníku 2026 rozděluje body v pěti oblastech: za originalitu a vlastní tvůrčí přístup, práci s tématem, kvalitu zpracování, přiměřenost věku autora a celkový účinek.

Každé kritérium může přinést nejvýše deset bodů. Pořadatelé přitom výslovně uvádějí, že samotná technická dokonalost práce není rozhodující. Pro žáky je tedy důležitější vlastní nápad a způsob, jakým otázku světa bez učitelů uchopí.

Nejlepší práce nezůstanou jen ve školních počítačích nebo výtvarných deskách. Vybraná díla budou vystavena v Národní technické knihovně v Praze.

Podrobnosti, přihlášení a úplná pravidla jsou na webu Svět bez učitelů.

Jenže učitelé skutečně ubývají

Jako myšlenkový experiment je svět bez učitelů vděčné téma. Česká školská statistika mu ale dodává poněkud méně hravou kulisu.

Jihoskop už loni upozornil na analýzu Pedagogické fakulty UK zpracovanou v rámci projektu zaměřeného na nedostatek učitelů. Pokud se vývoj výrazně nezmění, mohlo by českému školství v roce 2035 chybět dalších 10 tisíc učitelů.

Nejde přitom jen o počet dětí. Ten má po dosažení populačního vrcholu postupně klesat. Problém je na druhé straně rovnice.

Zatímco dříve dokončovalo učitelství až čtyři tisíce studentů ročně, v posledních letech to bylo kolem tří tisíc. Současně více než třetina učitelů patří do věkové skupiny nad 55 let a během příštích let bude část z nich ze škol odcházet.

Nejcitlivější může být situace u matematiky a přírodovědných předmětů.

Podrobněji jsme se prognóze věnovali ve výše odkazovaném článku.

V jižních Čechách se začíná už při studiu

Samotné zvýšení počtu studentů učitelství ovšem nestačí. Rozhodující je hlavně to, kolik absolventů nakonec opravdu zamíří do škol a zůstane v nich.

A právě tady má soutěž Pedagogické fakulty UK zajímavý jihočeský protějšek.

Jihočeský kraj už před několika lety označil spolupráci s Jihočeskou univerzitou za jednu z cest, jak nedostatku pedagogů předcházet. Jedním z konkrétních témat se stal systém pedagogických praxí.

Smysl je celkem prostý. Budoucí učitel by neměl poznat skutečnou školu až ve chvíli, kdy po promoci dostane klíče od kabinetu, třídnici a rozvrh.

Kraj proto spolupracuje s fakultami Jihočeské univerzity, které připravují budoucí pedagogy. Spolupráce s vysokými školami je zakotvena také v Dlouhodobém záměru vzdělávání Jihočeského kraje 2024–2028. V předchozích letech se tématu věnovala rovněž pracovní skupina Krajského akčního plánu, která řešila model systému učitelských praxí na fakultách Jihočeské univerzity.

Do stejného řetězce patří fakultní školy Pedagogické fakulty JU. V Jihočeském kraji je podle aktuálního seznamu fakulty 27 fakultních základních škol a 12 fakultních středních škol a gymnázií. Studenti v nich absolvují pedagogické praxe a školy se přímo podílejí na přípravě budoucích učitelů.

Právě kontakt s reálnou třídou může rozhodovat o něčem, co žádná statistika přijatých vysokoškoláků sama nezaručí: zda se ze studenta učitelství skutečně stane učitel.

Umělá inteligence může pomáhat. Tvořit musí člověk

Ještě jeden detail soutěže stojí za pozornost. Zvlášť dnes, kdy lze obrázek, povídku, hudbu nebo video vytvořit během několika minut pomocí generativní AI.

Pořadatelé umělou inteligenci nezakázali.

Soutěžící ale musí uvést, zda ji použili a jakým způsobem. Porota má hodnotit vlastní tvůrčí přínos autora a práci vytvořenou převážně automaticky může vyřadit.

Je to možná zajímavější lekce práce s AI než zákaz. Nástroj může pomoci. Autorství za člověka převzít nemá.

Co by tedy zmizelo?

Dospělí mohou počítat absolventy pedagogických fakult, věkovou strukturu sboroven nebo počet nekvalifikovaně odučených hodin. Kraje a univerzity mohou hledat způsob, jak dostat budoucí učitele dříve do skutečných tříd.

Pedagogická fakulta UK tentokrát položila otázku těm, kteří učitele potkávají každý školní den.

Co by se vlastně stalo, kdyby jednoho rána nepřišli?

Na odpověď mohou mít žáci a studenti možná zajímavější pohled než všechny personální prognózy dohromady.