Jak číst data o nezaměstnanosti?
Ministerstvo školství každoročně sleduje, jaký podíl čerstvých absolventů se ocitne v evidenci úřadu práce. Data jsou přehledně rozdělena podle krajů a skupin oborů za posledních pět let (2021–2025). Je to cenný ukazatel toho, po jakých profesích je na trhu práce aktuálně největší poptávka.
Důležité je zmínit, že se statistika vždy vztahuje ke kraji, ve kterém absolvent studoval, nikoliv kde má trvalé bydliště.
Z dostupných údajů z dokumentu „Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2021-2025“ vyplývá následující srovnání Jihočeského kraje s ostatními kraji, zejména sousedními:
Celková průměrná míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem za období 2021–2025 v Jihočeském kraji činila 6,93 %.
Pro srovnání s ostatními kraji České republiky jsou v níže uvedeném grafu znázorněné průměrné míry nezaměstnanosti za stejné období:
Srovnání se sousedícími kraji
Jihočeský kraj sousedí s Plzeňským krajem, Krajem Vysočina a Středočeským krajem.
- Plzeňský kraj (6,21 %): Jihočeský kraj má mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost (6,93 %) než Plzeňský kraj
- Kraj Vysočina (6,92 %): Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji (6,93 %) je téměř identická s Krajem Vysočina (6,92 %), což naznačuje velmi podobnou situaci na trhu práce pro absolventy s výučním listem
- Středočeský kraj (8,90 %): Jihočeský kraj vykazuje výrazně nižší míru nezaměstnanosti (6,93 %) ve srovnání se Středočeským krajem (8,90 %)
Celkové srovnání
Z celorepublikového hlediska se Jihočeský kraj s průměrnou nezaměstnaností 6,93 % nachází spíše v lepší polovině krajů.
- Nižší nezaměstnanost než Jihočeský kraj mají pouze Plzeňský kraj (6,21 %) a Pardubický kraj (6,62 %).
- Kraj Vysočina je prakticky na stejné úrovni (6,92 %).
- Vyšší nezaměstnanost než Jihočeský kraj mají všechny ostatní uvedené kraje: Hl. m. Praha (7,00 %), Královéhradecký kraj (7,24 %), Zlínský kraj (7,48 %), Středočeský kraj (8,90 %), Liberecký kraj (9,28 %), Karlovarský kraj (9,27 %), Moravskoslezský kraj (9,73 %), Jihomoravský kraj (10,75 %) a Ústecký kraj (11,77 %).
Specifické obory v Jihočeském kraji
V rámci Jihočeského kraje se průměrná nezaměstnanost za období 2021-2025 liší i mezi skupinami oborů.
- Nejnižší nezaměstnanost (0,00 %) byla zaznamenána v oborech Textilní výroba a oděvnictví (kód 31) a Umění a užité umění (kód 82), což znamená, že všichni absolventi v těchto oblastech našli uplatnění.
- Naopak nejvyšší nezaměstnanost (15,79 %) byla v oboru Speciální a interdisciplinární technické obory (kód 39), a to i přes některé roky s nulovou nezaměstnaností v této skupině.
Vysokou míru nezaměstnanosti zaznamenává také skupina Pedagogika, učitelství a sociální péče (11,73 %), kde v roce 2024 dosáhla 25,00 %. Tato data jsou důležitá pro posuzování poptávky na trhu práce a mohou sloužit jako podklad pro rozhodování o dalším směřování vzdělávací nabídky v kraji.
Pohled na situaci v Jihočeském kraji
Průměrná míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů v Jihočeském kraji za posledních pět let činí 6,93 %. Tento průměr však skrývá velké rozdíly mezi jednotlivými obory.
| Skupina oborů (kód, název) | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | (2021-2025) |
| Celkem | 8,20% | 4,03% | 6,04% | 6,98% | 9,42% | 6,93% |
| 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 7,65% | 3,00% | 6,29% | 5,05% | 6,60% | 5,72% |
| 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika | 3,48% | 1,92% | 1,23% | 3,59% | 6,47% | 3,34% |
| 28 Technická chemie a chemie silikátů | 0,00% | 0,00% | 11,11% | 0,00% | 2,78% | |
| 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 14,29% | 3,47% | 6,11% | 10,61% | 14,17% | 9,73% |
| 31 Textilní výroba a oděvnictví | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% |
| 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů | 11,94% | 6,85% | 8,22% | 6,49% | 10,47% | 8,79% |
| 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 7,69% | 6,00% | 5,76% | 8,59% | 9,20% | 7,45% |
| 37 Doprava a spoje | 0,00% | 0,00% | 12,50% | 14,29% | 0,00% | 5,36% |
| 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory | 0,00% | 33,33% | 0,00% | 7,14% | 38,46% | 15,79% |
| 41 Zemědělství a lesnictví | 6,45% | 2,83% | 3,60% | 5,96% | 5,28% | 4,83% |
| 53 Zdravotnictví | 6,52% | 7,02% | 2,56% | 6,67% | 4,08% | 5,37% |
| 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 11,02% | 6,40% | 9,09% | 8,79% | 11,00% | 9,26% |
| 66 Obchod | 7,50% | 0,00% | 9,59% | 10,39% | 16,33% | 8,76% |
| 69 Osobní a provozní služby | 9,76% | 5,88% | 8,05% | 6,63% | 14,29% | 8,92% |
| 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 0,00% | 7,14% | 11,11% | 25,00% | 15,38% | 11,73% |
| 82 Umění a užité umění | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% | 0,00% |
Obory s nejlepší perspektivou
Pokud hledáte obor, který vám po vyučení s největší pravděpodobností zajistí práci, zaměřte se na technické a řemeslné směry. Dlouhodobě si skvěle vedou:
- Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (kód 26): S průměrnou nezaměstnaností pouhých 3,34 % jde o sázku na jistotu.
- Zemědělství a lesnictví (kód 41): Absolventi těchto oborů mají také skvělé uplatnění, průměrná nezaměstnanost je jen 4,83 %.
- Zdravotnictví (kód 53): S průměrem 5,37 % potvrzuje stabilní poptávku po zdravotnických profesích.
- Strojírenství a strojírenská výroba (kód 23): Tento tradiční obor vykazuje zdravou míru nezaměstnanosti 5,72 %.
Kde může být uplatnění složitější?
Na druhé straně spektra stojí obory, kde je konkurence na trhu práce vyšší, a absolventi tak mohou hledat zaměstnání déle. V Jihočeském kraji se to týká především:
- Speciální a interdisciplinární technické obory (kód 39): Zde je průměrná nezaměstnanost 15,79 %.
- Pedagogika, učitelství a sociální péče (kód 75): Absolventi čelí nezaměstnanosti v průměrné výši 11,73 %.
- Potravinářství a potravinářská chemie (kód 29): S mírou nezaměstnanosti 9,73 % je uplatnění o něco náročnější.
- Gastronomie, hotelnictví a turismus (kód 65): Tento sektor, zasažený v minulých letech pandemií, vykazuje průměrnou nezaměstnanost 9,26 %.
Co si z čísel odnést?
Statistika je skvělý pomocník, ale neměla by být jediným kritériem vaší volby. Vysoká poptávka v technických oborech je zřejmá, ale to neznamená, že byste měli ignorovat svůj talent a zájmy.
Naše doporučení:
- Berte data jako vodítko: Čísla vám ukážou, kde je největší šance na uplatnění.
- Sledujte trendy: Podívejte se nejen na pětiletý průměr, ale i na vývoj v posledním roce.
- Myslete na své silné stránky: Vášeň pro obor a talent jsou stejně důležité jako statistiky. Šikovný kuchař si práci najde vždy, i když je v jeho oboru obecně vyšší konkurence.
- Mluvte s odborníky: Poraďte se s výchovnými poradci na vaší škole, navštivte dny otevřených dveří na středních školách a ptejte se na reálné uplatnění absolventů.
Mohlo by se hodit
Detailní data pro všechny kraje a obory si můžete sami prozkoumat v původním dokumentu, který MŠMT zveřejnilo zde.
