Středeční odpoledne 17. června ukázalo, že posouvat své limity můžeme my všichni. Že to má smysl. V třeboňském Domě Štěpánka Netolického proběhla bronzová ceremonie mezinárodního programu DofE (The Duke of Edinburgh’s International Award). Nebyla to ale klasická ceremonie, ocenění své pevné vůle, odhodlání a vytrvalosti převzali žáci zdejší praktické školy.

Za účasti Lucie Hyblerové, držitelky státního vyznamenání za zásluhy, a ředitelky Národního centra DofE Gabriely Drastichové převzali ocenění mladí lidé, kteří museli na cestě k medaili překonat mnohem vyšší bariéry než jejich vrstevníci.

Třeboňská škola je v celorepublikovém měřítku unikátní. Jako jedna z mála speciálních a praktických škol se rozhodla integrovat program DofE do svých mimoškolních aktivit a otevřela ho všem bez rozdílu diagnóz. Ceremoniál však patřil především konkrétním lidským příběhům. Tím hlavním byl úspěch Anežky Marušincové.

První česká držitelka DofE s Downovým syndromem

Cesta dvacetileté Anežky Marušincové k bronzové medaili ukazuje pevnou vůli a chuť rozvíjet se vlastním tempem. Anežka se stala historicky první držitelkou této ceny s Downovým syndromem v České republice. Stála za tím půlroční soustavná práce.

Pro Anežku nebylo plnění výzvy jen o zisku odznaku. V rámci programu působila také jako dobrovolnice a pomáhala seniorům. Důležitou oporou jí byla online průvodkyně Magdalena Studená, která s ní procesem procházela na dálku.

Anežka je navíc autorkou několika knih. Tu první, kterou Anežka napsala, dostala koordinátorka Lucie Šimánková ji od Anežky jako vánoční dárek a úryvky z ní si celý tým četl u táborového ohně během závěrečné expedice. Gabriela Drastichová zdůraznila, že každý mladý člověk má právo učit se svým směrem a být přínosem pro druhé.

Barča, Dominik, Monika a Expedice ctností

K zisku bronzové medaile patří náročná venkovní expedice. Skupina ve složení Barča, Dominik a Monika se pod vedením koordinátorky Lucie Šimánkové vydala na tzv. „Expedici ctností“ do okolí Kojákovic. Pro Barču, která se potýká s poruchou autistického spektra, představovalo spaní ve stanu a pobyt v neznámém prostředí obrovský výstup z komfortní zóny.

Studenti museli během dvou nocí v krajině jihočeských rybníků prokázat samostatnost. Zvládli vše od balení těžkých krosen přes orientaci v lese až po vaření jídla na vařiči. Například Dominik, který se dříve bál škrtnout sirkou, úkol nakonec skvěle zvládl.

„Byla to neuvěřitelná výzva. Děti zvládly dvě noci, musely si samy uvařit, postavit stan, nést baťohy, zabalit je, prostě všecko. Viděla jsem u nich obrovskou samostatnost a laskavost. Jsem na ně neskutečně hrdá, protože takovou náročnost by často měly problém zvládnout i děti z běžných základních škol.“

Škola jako srdce komunity: Od ptačích budek po Kozu Rózu

Program DofE dnes propojuje celou třeboňskou komunitu. Škola se aktivně angažuje v environmentální výchově a dobročinnosti. Studenti tak nejsou jen příjemci pomoci, ale sami aktivně přispívají.

Důkazem je adopce kozy Rózy, zvířete, které bylo nalezeno v lese v kritickém stavu. Studenti prodejem vlastních marokánek za pětikorunu vybrali peníze na její podporu. Malá třeboňská škola v této sbírce finančně předčila i velká českobudějovická gymnázia se 600 studenty.

Škola se zaměřuje na ochranu přírody v praxi, od environmentálních projektů zahrnujících výrobu a instalaci ptačích budek v místních lesích až po propojení přírody s moderními technologiemi. Příkladem je využití fotopastí k monitoringu hnízdění sýkorek, což byl projekt, který obnášel i „akční“ ochranu hnízd – ředitel společně s učitelem v rámci něj instalovali speciální závlačky proti kunám. Veškeré tyto činnosti mají navíc silný komunitní přesah, jelikož se do nich aktivně zapojuje úplně celý tým, od ředitele přes školníka až po uklízečky.

Ředitel školy Karel Kanděra během ceremonie poděkoval celému týmu. Zdůraznil, že nejlepší odměnou je samotná radost a smysl, který tyto aktivity přinášejí.

Příběh třeboňské praktické školy jasně ukazuje, že dobré vedení a odhodlání dokážou překonat většinu myslitelných bariér.