ODM není jen o sportu. Mládežnická olympiáda přivedla do Českých Budějovic tisíce lidí i prestiž. „ODM je největší jednorázová dětská sportovní akce, co se týče počtu účastníků na jednom místě, tady v České republice, v jižní Čechách 100%. Jsme rádi, že jsme u nás na jihu posunuli její myšlenku zase o něco dál,“ komentuje úspěšnou událost Pavel Klíma.
S čím jste do ODM šel? Jaká byla očekávání?
Ten nápad se zrodil před třemi roky. Věděli jsme, že poslední olympiáda v jižních Čechách byla v roce 2009 v Táboře. Přišel jsem s tím tedy za hejtmanem a dohodli jsme se, že ji uspořádáme v roce 2024. Myšlenka byla udělat olympiádu co nejvíc podobnou té velké olympiádě.
Nakonec jsme museli kvůli kapacitě z Budějovic ještě na Hlubokou a právě i do Tábora. Ale podařilo se nám začlenit 20 sportů, běžně jich bývá 18. Přijelo 4300 účastníků, tedy 3,5 tisíce sportovců a zbytek trenérů a vedoucích. Byla to tím pádem jedna z největších olympiád v historii.
Splnila se Vaše očekávání?
Plně! Měli jsme hlavně očekávání v tom, že budeme propagovat dětský sport a sportování mládeže obecně. V dnešní době, kdy se 40 % dětí po covidu nevrátilo k pravidelnému sportování, jsme právě k tomu chtěli akci využít.
Věděli jsme, že pro děti to bude motivace. Například pro ty, kteří už sportují, aby se dostaly na olympiádu. Potvrdilo se nám to podle zpětných vazeb dětí a trenérů. Všechny kvalifikační závody braly děti skutečně vážně.
Ale zároveň jsme chtěli, aby olympiáda nebyla jenom o těch čtyřech dnech v Českých Budějovicích a na sportovištích. A proto jsme se rozhodli společně s Českým olympijským výborem a s Českou televizí propagovat celou akci, myšlenky a vůbec sportování dětí už 8 měsíců dopředu v doprovodném programu. To se povedlo. Zapojilo se 104 jihočeských škol. Cílem bylo, aby v Jihočeském kraji všichni věděli, že se na konci června koná ODM. A to, jak jsme měli naplněná sportoviště nebo olympijský dům, svědčí o tom, že doprovodný program splnil svůj účel.
Jak dlouho trvala samotná příprava?
Před dvěma a půl roky jsme museli nachystat přihlášku. Vše jsme konzultovali s jihočeskými sportovními svazy už v roce 2021, a ty byly později pověřeny organizací. Funguje to tak, že každý sport, který se do ODM přihlásí, organizuje nějaký svaz a ten nejlépe ví, jak se k organizaci postavit. Každý sport má svého ředitele, který je za vše zodpovědný. Po podané přihlášce se podepsala smlouva v roce 2023 s Českým olympijským výborem, kde už bylo jasně definováno; kolik sportů a jaké, kolik dětí, kde se bude sportovat atd.
Věřte, že myšlenka ODM přišla už před 22 lety, vznikla v hlavě Českého olympijského výboru a od té doby roste. Myslím, že jihočeská ODM pomohla tomu, že dětská olympiáda může generovat nové sportovce, a že může být motivací k pravidelnému sportování mládeže.
Co pro Vás byla během plánování největší výzva?
Rozdělím to do dvou linek.
První byla organizační a práce s ní spojená. Ta opravdu poctivě jela dva roky, kdy jsme po první organizační schůzce na ODM v Olomouci okamžitě ustanovili Organizační výbor, kde byli zastoupeni lidé z Českého olympijského výboru i z Jihočeského kraje.
Každá ODM je organizovaná Českým olympijským výborem a daným krajem. Jeden bez druhého nemůže fungovat. To byla ta pravá výzva. Aby vše proběhlo organizačně správně, protože ač se to nezdá, celá ODM může shořet na tom, že děti mají například nedostatečnou stravu. Musíte se snažit, aby se včas a dobře najedly, aby se včas dopravily z místa na místo, aby dobře bydlely. To, že někdo čeká hodinu a půl na snídaně nebo na oběd, může zanechat ohromnou kaňku na celém zážitku.
Pryč je doba, kdy se leželo na lehátkách v tělocvičnách. Chtěli jsme, aby sportovci měli dobré podmínky pro svůj výkon. Chtějí to tak i trenéři a upřímně, když vidíme, jak poctivě se na ODM připravují, ať už ve věku žákovském nebo mládežnickém, tak si to zaslouží.
Tohle všechno se plánuje opravdu intenzivně rok, rok a půl dopředu. A tady musím uznat, jak špičkově klapla spolupráce lidí z Jihočeského kraje, města České Budějovice, správců hřišť, našeho jihočeského koordinátora dopravy JIKORDu a všech, kteří se podíleli na ubytování, stravě, což byly budějovické domovy mládeže a jídelny. Každá kuchařka, každý školník pomáhali tomu, aby ODM byla dobře zvládnutá. Absolutně profesionálně byla organizovaná doprava. Jezdily například i speciální vlaky. Tady musím poděkovat panu Kafkovi, šéfovi JIKORDu.
Jezdily i olympijské linky mezi sportovišti a ubytováním, a to opravdu včas. I ti řidiči odvedli skvělou práci. Přesně věděli koho povezou, dokázali zavolat, jestli týmy přijdou včas a tak dále. I takovéhle drobnosti si všichni strašně chválí.
Ta druhá linka byla propagační. Chtěli jsme, aby všichni věděli, že se ODM děje tady a teď. Zařídili jsme patřičnou podporu, protože se nám důležitost propagace potvrdila i z předchozích olympiád. Například před dvěma roky v Olomouci. Krásná olympiáda, ale ten zahajovací ceremoniál byl jenom pro účastníky. My jsme chtěli ODM víc otevřít veřejnosti, což se povedlo. A proto jsme na tom pracovali 8 měsíců dopředu, aby lidé a jihočeské školy věděli, že tady ta olympiáda bude. Tomu mělo pomoci i velkolepé zahájení.
Dali jsme tomu větší podporu, i finanční a organizační, a díky tomu jsme se dostali poprvé v historii do přímého přenosu České televize. Potvrdilo se nám, co jsme tím sledovali. Že všichni sportovci se cítili jako součást něčeho velkého, něčeho mimořádného, co se jim v životě už možná nikdy nemusí stát, pokud se neprobojují na velkou olympiádu. Chtěli jsme navíc využít toho, že se sešly termíny dětské olympiády s velkou v Paříži. To se ještě nikdy předním nestalo. A proto jsme lidem na zahájení přinesli takovou malou Paříž. Tím, že tam se zahajuje na Séně, tak jižní Čechy zahajovaly na Vltavě a myslím si, že se ten záměr neskutečně podařil.
Kolik to celé stálo?
Rozpočet byl od začátku nastaven na cca stejná čísla jako z předchozí olympiády v Olomouci, tedy 42-43 milionů korun. Ne všechno platí Jihočeský kraj. My jsme do toho dali 15 milionů, plus jsme pak malinko přidali na zahájení. A věděli jsme proč. Pojali jsme ho totiž jako investici do cestovního ruchu. Jak už jsem řekl, byli jsme hodinu a půl v přímém přenosu České televize, takže se nám to určitě vyplatilo. Myslím si, že lidé z celé republiky vědí, že do jižních Čech se jezdí za sportem a za aktivní dovolenou.
Ale primární bylo dopřát zážitek právě dětem. To se opravdu povedlo. Potom velkou část financí přivezou sportovci sami, protože za každého člena výpravy daný kraj platí nějakou částku za ubytování a stravu. Také se mi podařilo jako poslanci přesvědčit Sněmovnu, aby ODM dostávala od Ministerstva školství 15 milionů. Tuto podporu už pocítili v Královéhradeckém kraji na zimní ODM. Z toho mám velkou radost.
Hlavně si řekněme, že ODM je největší jednorázová dětská sportovní akce, co se týče počtu účastníků na jednom místě, tady v České republice, v jižní Čechách 100%. Jsme rádi, že jsme u nás na jihu posunuli její myšlenku zase o něco dál.
Spolupracovali jste s jihočeskými školami?
Samozřejmě. A teď nemyslím jenom na doprovodném programu, ale i na organizaci. Jak už jsem řekl, téměř všichni bydleli na domovech mládeže a vysokoškolských kolejích, stravovali se v našich jídelnách. Školy ale pomáhaly i s takovými věcmi, jako je třeba vizuál ODM, logo nebo medaile.
Jako náměstek pro školství jsem tuhle myšlenku tlačil. Chtěl jsem, aby vizuál vytvořili studenti a podařilo se. My zřizujeme dvě uměleckoprůmyslové školy. V Českém Krumlově a v Bechyni. Sešlo se asi 100 návrhů. Moc děkuji učitelům, pedagogům, kteří se studenty pracují. Většina návrhů byla velmi kvalitní.
Ty dva nejlepší, které se dostaly do nejužšího finále, byly jeden z Krumlova a jeden z Bechyně. Ten krumlovský se stal základem pro vizuál loga a vlastně celé ODM, takové ty naše jihočeské vlny. Byl v tom pohyb a to jsme chtěli. A druhý návrh od studentky Kláry Kochové z Bechyně se stal předlohou pro medaile. Moc Kláře děkuju, jsem rád, že jsem její návrh vybral.
Kdo s vámi ještě na ODM spolupracoval?
Tak v první řadě Odbor školství a oddělení sportu, které jsou pode mnou na Krajském úřadě. Ti lidé odvedli za dva roky neskutečnou práci vedle jejich běžné agendy. Najednou je tady akce, která je bezprecedentní, a zvenčí jsme přijali jenom jednoho člověka. Všechno ostatní zvládali oni sami. Takže oddělení sportu a celý odbor si zaslouží velkou pochvalu.
Přidávali se i další, například kancelář hejtmana. Spolupracovali jsme s krizovým řízením kraje a s odborem dopravy. Například, aby byli v pohotovosti policisté, hasiči, záchranka. To jsou věci, které když vše funguje, tak je nevidíte. Teprve, když je potřebujete, tak zjistíte, že jsou.
Děkuju organizátorům z partnerského města České Budějovice, z Tábora i z Hluboké nad Vltavou.
Musím poděkovat i ředitelům jihočeských škol. Ti museli po zkráceném vyučování vše připravit během dvou dní. Jen si to představte. V pátek vás opustí studenti a v neděli najíždí skoro čtyři a půl tisíce účastníků. Vy musíte během víkendu všechno uklidit a připravit. A v tu chvíli je to logisticky opravdu velmi obtížné a oni to zvládli.
Učitelé povětšinou neměli vůbec volno. Potkával jsem je na sportovištích jako dobrovolníky, jako třeba učitelé ze Střední zdravotní školy. Ti se svými studenty byli na všech sportovištích jako zdravotníci od osmi do šesti každý den. To nebyla jenom nějaká krátká směna. Kolegové a studenti, moc vám všem děkuju. Jste neskuteční.
Jaký si Vy osobně odnášíte z ODM největší zážitek?
Bylo jich mnoho. Velkým zážitkem bylo samozřejmě už zahájení. Když tam člověk vstoupil a proti němu bylo dvacet tisíc lidí. Můžete být připraveni na jakoukoli řeč, ale to množství lidí, to je opravdu výzva.
Moc jsem si užíval objíždět sportoviště. Když jsem viděl, jací srdcaři to tam organizují. Nerad bych někoho vynechal, ale ať už to byla střelba, floorball, házená, cyklistika nebo triatlon, to byly nádherné závody. A když jsem tam viděl lidi, kteří vše opravdu profesionálně připravili, aby se ty děti cítily jako na olympiádě, sportovně i společensky. Za to jim patří hluboká poklona.
A hlavně atmosféra. To je můj největší zážitek. Potkal jsem třeba důchodce, kteří si udělali volno a přijeli přes celou republiku, aby povzbudili vnuka nebo vnučku. Takovéhle příběhy se tam odehrávaly. Prostě nádherné.
Musím zmínit i zakončení, protože mám tu zkušenost z minulých olympiád, že už není tak navštěvované. U nás to tak nebylo. Jak lidé pořád dokola tleskali znovu a znovu novým a novým medailistům. Ten ceremoniál ve čtvrtek trval minimálně hodinu a půl. A musím říct, že ta nekončící řada oceněných byla neustále podporovaná velkou spoustou lidí okolo. To, jak si to užívají, jak jim bylo líto, že ODM končí, byl hodně emotivní zážitek.
Chcete ještě na závěr něco dodat?
Chci poděkovat Českému olympijskému výboru. Myslím, že oni sami nečekali, že ta olympiáda bude mít takový dopad. To si možná někde v koutku duše přáli, když to před více jak 20 lety zakládali. A tomu jsme, myslím si, pomohli v našem Jihočeském kraji. Všichni v Česku vědí, že Olympiáda dětí a mládeže je věc, která stojí za to udržet. Celý Český olympijský výbor a jeho profesionální tým, který teď připravuje velkou olympiádu v úplně stejném složení, vrhnul všechny svoje síly na ODMku. To, jak ji propagoval, jak fungoval na sítích, bylo naprosto špičkové.
A velké poděkování patří také České televizi, která dala ODM neuvěřitelný prostor. Pomohla tomu, že ta akce skvěle vyzněla. Máme zpětné vazby, že každé sportoviště bylo minimálně streamováno, některé byly i v přímých přenosech. Donesly se nám příběhy o tom, jak se ve školách neučilo a fandilo se u promítacího plátna, když sportoval nějaký spolužák.
Potěšilo mě, když jsem například slyšel, jak prarodiče a rodiče měli doma puštěnou televizi na ČT Sport, protože během dne tam šla série přímých přenosů v absolutně dokonalé kvalitě, a podporovali svoje děti a vnoučata.
Na jihu jsme nevytvořili “jen” velký sportovní zážitek. Napsali jsme tu silné příběhy, které si budou lidé ještě dlouho pamatovat.
Zdroj: Pavel Klíma
