Jsme škola rodinného typu a téma různorodosti u nás zaznívá dlouhodobě. Není pro naše žáky nové, přesto má smysl si ho pravidelně připomínat a propojovat s konkrétní zkušeností. V rámci týdne jsme proto uskutečnili menší projekty ve všech pěti třídách – a platilo, že čím starší žáci, tím více času zabralo rozvinutí a prodiskutování tématu.
Prvňáci: video, příběh a otázky, které stojí za to klást
S prvňáčky jsme v rámci školní družiny zhlédli krátký pořad ČT edu „Odlišnosti mezi lidmi“, který jasně ukazuje, že každý z nás je jedinečný – a jinakost sama o sobě neznamená, že je někdo „lepší“ nebo „horší“. Pořad byl přiměřený věku jak obsahem, tak délkou, a děti se aktivně zapojovaly do závěrečných otázek. Navázali jsme čtením knihy Strakáč a Tioni – příběhu chlapce s vitiligem, který přístupně otevírá téma vzhledové odlišnosti. Kniha děti zaujala i výtvarným zpracováním. (ČT edu)
2.–5. třída: proč „ti oni“ a jaké strategie vlastně fungují
Ve 2.–4. třídě jsem knihu Strakáč a Tioni četla dětem nahlas, v páté třídě četli žáci samostatně. Diskuse se často stáčela k realitě, kterou děti denně zažívají: i když má kniha dobrý konec, skutečné situace bývají složitější. Při společném brainstormingu jsme hledali důvody, proč mají někteří potřebu chovat se k odlišným spolužákům jinak – zaznívala touha zapadnout, pocit nadřazenosti i obava „že se nakazím“. Měli jsme k dispozici fotografie lidí s různými odlišnostmi, které děti se zájmem komentovaly a doptávaly se. Kniha také nabízí přehled strategií, jak se děti s odlišností snaží posměchu vyhnout – od „maskování“ přes kreativní využití odlišnosti až po snahu „oplácet stejnou mincí“. Společně jsme zvažovali, co je účinné a bezpečné a co je naopak nefunkční či škodlivé. (Kniha: Daniel Rušar, il. Adela Režná, Albatros, 2019.) (Kosmas)
„Nemuchlejme se navzájem“: síla slov a jizvy na sebevědomí
Ve druhé části programu proběhla aktivita Nemuchlejme se navzájem. Záměrně jsme použili obrázky dívky i chlapce, abychom sledovali, zda děti hodnotí různé pohlaví rozdílně. Aktivita je postavená na prožitku: co s námi udělá, když na nás někdo slovně útočí, shazuje náš vzhled a nadává nám. Děti rychle pochopily, co „pomačkané postavičky“ vyjadřují, a samy přidávaly vlastní zkušenosti. Přemýšleli jsme, zda pozdější pochvala nebo omluva opraví to, co už zaznělo – shodli jsme se, že to jde jen těžko, často vůbec ne, a proto je tak důležité přemýšlet, co „pouštíme z pusy“. Vysvětlili jsme si také pojem body shaming jako formu šikany, kdy je někdo znevažován kvůli vzhledu.
Co jsme si odnesli
Efekt se v jednotlivých třídách lišil. Někde stačila necelá hodina, jinde by se hodilo času víc – otevírala se další témata a děti se nebály projevovat emoce ani sdílet vlastní příběhy. V páté třídě například srovnání „dívka vs. chlapec“ ukázalo, že negativní hodnocení vzhledu dívek je pro část dětí jaksi „obvyklejší“ a „normální“, zatímco u chlapců zaznívala spíš mírná konstatování typu „máš moc velké oči“. To nás přivedlo k diskusi o stereotypech předávaných napříč generacemi. A nejsilnější zpětná vazba? Žákyně 4. třídy, která druhý den přišla pomalovaná bílými skvrnami na podporu lidí s vitiligem. Tleskám.
Kateřina Šimerová, sociální pedagog
Souvislosti: Co je Mezinárodní týden rovnocennosti tváří?
Mezinárodní týden rovnocennosti tváří (International Face Equality Week) je celosvětová kampaň, kterou koordinuje organizace Face Equality International (FEI). Cílem je upozornit na práva a potřeby lidí se zjevnými odlišnostmi ve tváři a na těle, podporovat respekt a snižovat předsudky a diskriminaci. V roce 2025 proběhl od 12. do 19. května s tématem „My Face is a Masterpiece / My Body is a Masterpiece“. V Česku kampaň zastřešuje iniciativa Rovnost tváří, která propojuje organizace a jednotlivce a zve školy i veřejnost k zapojení. (Face Equality International)
Tip pro učitele a rodiče: krátké vzdělávací video ČT edu – Odlišnosti mezi lidmi se hodí pro 1. stupeň a poslouží jako bezpečný odrazový můstek k diskusi. (ČT edu)
Medailonek školy: ZŠ a MŠ T. G. Masaryka, České Budějovice
Adresa: Rudolfovská 143, 370 01 České Budějovice • Ředitel: Mgr. Zdeněk Špaček. Škola je samostatným právním subjektem, provozuje 1. stupeň (1.–5. ročník) s kapacitou přibližně do 120 žáků a dvě oddělení školní družiny. Nachází se v okrajové části města s dobrou dostupností MHD i příměstskými autobusy. Škola dlouhodobě rozvíjí komunitní a inkluzivní prostředí a pořádá akce pro žáky i veřejnost. (ČŠI Portál, Profil na Jihoskopu)
Text původně vyšel na webu ZŠ a MŠ T. G. Masaryka v Českých Budějovicích. (zstgmasarykacb.cz)
