Po uvítání v partnerské škole a společné svačině jsme již spěchali do autobusu. Čekala nás interaktivní prohlídka pasovského hradu, města, plavba na lodi a „relaxace“ na outdoorovém hřišti. Večerní procházka a hry ve škole v Altreichenau nenechaly již nikoho na pochybách, že děti si našly k sobě cestu i mimo řízené česko-německé aktivity. A tak bylo jasné, že snaha nás dospělých o vzájemnou spolupráci a přátelství se vyplatila. České děti učily německé česky a opačně, spontánně si hrály, obdarovávaly se i společně zlobily.
Po společné, německými maminkami připravené, bohaté snídani děti tvořily v českoněmeckých skupinách obrazy z přírodnin. Nejvíce se však všechny těšily na sportování do tělocvičny. Na stanovištích prokázaly, že si dokáží aktivně pomáhat a s radostí spolupracovat.
Závěrečná reflexe byla plná superlativ, děti se jen nerady loučily a jedině příslib, že se uvidíme v prosinci u nás v Borových Ladech na „Českých Vánocích” je ukonejšil.
A my dospělí? Unavení, ale šťastní jsme se vraceli domů. Vždyť děti se oba dva dny dokázaly aktivně učit, bavit, sportovat, tvořit, spolupracovat…, a to všechno bez mobilů a počítačových her.
