Záleží samozřejmě i na vztahu rodič-dítě, jak je silný, ale podle psychiatra by teď rodičovská podpora měla být co nejsilnější.
„Ve zvládání stresu jsou různé rizikové faktory – a jedno z nich je, pokud má dítě pochybnosti o své hodnotě, pokud nemá jiný zdroj své hodnoty než to, že teď a tady musí uspět. Třeba i proto, že dítě už párkrát neuspělo – a tady to může být otázka života a smrti.“
„Reálně totiž nejde o to, jestli bude přijato na tu kterou školu, ale o to, jestli uspěje ve věcech hodnotových. Jestli se někým stane, nebo jestli se ztratí a jeho spolužáci mu ujedou, takže mají pocit, že ten vlak už nikdy nestihnou…“
„To jsou černé myšlenky, které se mohou vyskytovat v každém věku. A pokud jsme je dřív ošetřili, pokud jsme dětem pomohli cítit jejich hodnotu, sebevědomí, a to i v jiných věcech než v jednom úkolu dostat se na nějakou střední školu, je ten krok lehčí.“
„Jsou ale i děti, které si na sebe mohou klást tak velké požadavky, že se pak strašně bojí, že se potvrdí, že jsou špatné, méně schopné, hloupější než vrstevníci i kamarádi. A to je pak velká beznaděj a velký smutek,“ popisuje psychiatr.
A pokračuje: „Rodiče ovládá úzkost, někteří vnímají neúspěch svých dětí u přijímaček jako katastrofu. V těchto těžkých chvílích je třeba jim věnovat pozornost, být s nimi a příliš nemudrovat. Když to vydržíme, děti nás ocení, dodává. Peter Pöthe.
Jsou rodiče schopní připravovat děti a mladistvé na fakt, že se dynamicky proměňuje svět práce? Jaký vliv na úspěch ve vzdělávání má podpora rodičů v tom, co děti nejvíc baví? Jak důležitá je pro terapeuta i rodiče orientace ve světě on-line her nebo sociálních sítí? Poslechněte si celé Hovory Renaty Kalenské.
Zdroj: Český rozhlas
