Naučit se používat stále nové a nové technologie není tím nejtěžším, čemu musíme umět v našem světě čelit. Nejtěžší je naučit se tyto technologie používat efektivně a také je čas od času umět nepoužívat.
V posledních dvou dekádách bychom jen stěží našli lepší příklad, který uvedené tvrzení naplňuje, než právě mobilní telefon. Tomuto faktu navíc nepomáhá ani skutečnost, že tyto dovednosti nejsou neměnné, ale neustále se mění a s každým dalším rokem narůstají. Příkladem může být kontinuální integrace nástrojů umělé inteligence do mobilních platforem a aplikací v posledních několika měsících a letech.
Neznalost či neschopnost osvojit si dané dovednosti se následně zrcadlí v návycích a chování, a často vyúsťují v řadu problémů, kterým žáci a studenti napříč generacemi musí čelit. Následná frustrace učitelů a vedení škol pak často vede k zákazu používání mobilních telefonů ve výuce i škole.
Učte žáky zásady používání telefonů
„Školy promarňují příležitosti učit žáky důležitým dovednostem, jak lépe zvládat používání mobilních telefonů a sociálních médií,“ říká Shreeya Gogia, 18letá absolventka Carroll Senior High School v Southlake, Texasu, která se věnuje podpoře zlepšování duševního zdraví mladých lidí ve spolupráci s neziskovou organizací Work2BeWell. [1]
Shreeya zastává názor, že by školy měly spolu s digitální gramotností učit žáky také správné zásady používání mobilních telefonů. Stejně jako mnoho jejích vrstevníků si myslí, že starší generace nedokáže vidět výhody technologií, které jsou základem života dospívajících.
„Školy by měly učit žáky etiketu používání telefonů, protože jim to umožní pochopit, kdy je vhodné telefony používat. Takže pak nejsou jen aktivními posluchači ve škole, ale i ve společnosti jako celku. To, co se naučíme ve škole, zjevně ovlivňuje to, jak se chováme mimo školu. Mít vzdělávací prostředí, které nás informuje o etiketě používání telefonů, nám může též umožnit přenést tyto znalosti mimo třídu a změnit naše přesvědčení o tom, kdy telefony používat a kdy ne.“ [1]
A nepřímo naznačuje, co by v ní například mohlo být:
„Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou vnímám u svých vrstevníků a velmi často zažívám i u sebe, je uvědomit si, že je v pořádku nebýt stále na telefonu. Je v pořádku nezveřejňovat ve svém instagramovém příběhu to, kde právě jste, nebo se nesoustředit na to, jakou fotku můžete pořídit, a opravdu jen být v přítomném okamžiku a prožívat svět kolem sebe.“ [1]
„Řekla bych, že dokonce i v mém každodenním životě byly nejlepší konverzace, ze kterých jsem se nejvíc naučila, právě ty, které jsem vedla s někým na ulici. Na internetu se můžete dozvědět obrovské množství informací a já se z něj dozvídám hodně, ale stejně tak se stejné množství informací dozvídám jen tím, že se s někým dalším propojím,“ vysvětluje. [1]
Změna návyků a význam digitálního minimalismu
Z výše formulovaných postojů můžeme vedle myšlenek a doporučení vyčíst ještě jeden důležitý vzkaz. Totiž, že mladá generace, kterou zde Shreeya Gogia zastupuje, dokáže měnit své digitální návyky v duchu digitálního minimalismu, protože si dobře uvědomuje jeho význam a důležitost, a navíc cítí potřebu jeho principy sdílet s ostatními.
Vliv a vývoj sociálních médií
Zlepšování mentálního zdraví mladých lidí se Shreeya Gogia intenzivně věnuji právě v rámci organizace Work2BeWell. Prostřednictvím 34 klubů po celých Spojených státech se jim díky sociálním médiím podařilo navázat spolupráci s mnoha rozdílnými školami a připravit různé programy a bezplatná kurikula, což napomáhá prolomit stigmatizaci tohoto tématu.
Na druhou stranu to jsou právě sociální média, která dokážou mnoho problémů s duševním zdravím zhoršovat.
Pokud jde o vývoj sociálních médií, Shreeya Gogia zůstává pozitivní:
„Mladí lidé dělají průlomové věci, takže mít možnost setkat se s jinými lidmi a vidět je dělat to samé inspiruje ostatní. Pokud vidíte nějakého influencera, jak se za něco postavil, a vy jste také zapáleni pro stejnou věc, možná uděláte stejné kroky nebo se naučíte, jak se zapojit. A protože sociální média umožňují rychlý přenos informací, lidé se více zapojují, chtějí vědět, proč musí být život takový, jaký je, a pracují na vytváření větších společenských změn.“ [1]
Mobilní etiketa jako možné východisko
Cesta k efektivnímu a užitečnému používání mobilních telefonů žáky ve výuce a škole může vést právě přes ony správné zásady používání mobilních zařízení a aplikací v nich.
Otázkou zůstává, zda má škola učitele, případně absolventy, nebo dokonce stávající žáky, kteří dokážou mobilní etiketu ostatní žáky (i učitele) naučit. A pokud ne, jak rychle je dokáže najít a následně na tuto roli připravit.
Když ale výuku mobilní etikety zvládne, možná pak už nebude muset řešit, zda mobilní telefony ve výuce a škole žákům povolovat či zakazovat.
Zdroj: Metodický portál RVP.CZ
