Jak vypadá vnitřní svět generace, pro kterou neexistuje svět „před internetem“? Odpověď nabízí Minisčítání 2025, unikátní vzdělávací projekt Českého statistického úřadu (ČSÚ), který zábavnou formou rozvíjí statistickou gramotnost žáků. Letošní, v pořadí již šestý ročník přinesl fascinující soubor dat od 83 558 žáků ve věku 9–15 let z celkem 1 092 škol. Rozsah průzkumu je výjimečný: vzorek tvoří přibližně desetinu celé české populace v daném věku. Data nám v tomto ohledu nastavují věrné zrcadlo – realita dnešních dětí se dramaticky vzdaluje představám dospělých o „tradičním dětství“.
AI jako standard: Od nevědomosti k naprosté přirozenosti
Pro generaci Alfa a mladší příslušníky generace Z není umělá inteligence revolucí, ale běžným nástrojem každodennosti. Nástroje jako ChatGPT již vyzkoušelo devět z deseti dětí. Pohled pod povrch průměru však odhaluje bleskovou adaptaci v závislosti na věku.
Zatímco u devítiletých dětí 13,8 % respondentů vůbec netuší, co AI znamená, u patnáctiletých již o její existenci nikdo nepochybuje a 94,2 % ji aktivně využívá. Umělá inteligence pro ně není technologií budoucnosti, ale každodenním partnerem při učení i zábavě.
„Výsledky Minisčítání ukázaly, že počítačové hry, videa, sociální sítě i nástroje umělé inteligence děti považují za samozřejmost, což přispívá ke zvyšování jejich počítačové gramotnosti,“ podotýká Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
Kniha v defenzivě: Čtení jako povinnost, nikoliv radost
Zatímco digitální gramotnost expanduje, klasická média ustupují. Pětina dětí za poslední rok nepřečetla ani jednu knihu. U patnáctiletých je situace ještě varovnější – literární abstinenci přiznává každý třetí.
Pokud děti čtou, pak často v rozsahu 1–4 knih ročně, což lze interpretovat spíše jako plnění povinné školní četby. Skutečný, aktivní vztah ke knihám (nad 10 titulů ročně) si udržuje jen 12 % dětí, přičemž tuto skupinu drží nad vodou především devítiletí, z nichž pětina čte velmi intenzivně. S poklesem zájmu o knihy jde ruku v ruce i nezájem o časopisy, které si do ruky nikdy nevezme více než polovina dětí.
„Zájem o klasická informační média, jako jsou knihy a časopisy, u dětí dramaticky klesl,“ potvrzuje v analýze trendů Marek Rojíček.
Internet nad zlato: Wi-Fi je důležitější než teplá voda
Vlastnictví mobilního telefonu je dnes prakticky univerzální, bez něj zůstávají pouze 2 % dětí. Šokující je rychlost nástupu: téměř čtvrtina (23 %) dětí dostala svůj první smartphone ještě před nástupem do první třídy.
Pro dospělé je internet službou, pro děti prostředím k sociálnímu přežití. Dokazují to data o ochotě vzdát se určitých požitků na jeden týden. Zatímco sladkostí by se dokázalo vzdát 40 % dětí a teplé vody 10 %, bez internetu si život nedovedou představit – vzdát by se ho dokázala jen mizivá tři procenta respondentů. Vypnutí Wi-Fi tak děti často nevnímají jen jako výchovný trest, ale jako zásah do základní infrastruktury jejich existence.
Digitální fragmentace: YouTube ustupuje TikToku
Digitální světy chlapců a dívek zůstávají i nadále oddělené. Chlapci dominují v gamingu (44 %), zatímco dívky preferují hudbu (19 %) a sociální sítě. Pozorujeme také ústup dosavadního lídra: YouTube sice s 46 % stále vede, jeho popularita však s věkem klesá – ze 66,8 % u devítiletých na 38,6 % u patnáctiletých, kde už žezlo přebírá TikTok.
Tento posun v prioritách ilustrují i vysněné nadpřirozené schopnosti. Zatímco devítiletí se stále pohybují v říši fantazie a přejí si létat nebo být nesmrtelné, patnáctiletí už narážejí na limity reality. Jejich nejčastějším přáním je zastavit čas, což může odrážet narůstající tlak digitálního světa a stres. Dívky pak akcentují sociálně-emoční dovednosti a nejčastěji touží po schopnosti číst myšlenky.
Paradox generace: Mezi sportem a demografickou skepsí
Navzdory obrazu dětí přikovaných k displejům nabízejí data nečekanou naději. Mýtus o fyzické neaktivitě vyvracejí data: 17 % dětí sportuje více než sedm hodin týdenně a dvě třetiny už někdy spaly ve stanu. Tato generace neztratila kontakt s fyzickým světem, jen ho přirozeně kombinuje s tím virtuálním. Přenocování pod širákem si vyzkoušelo 28 % chlapců a 24 % dívek.
V otázce budoucnosti jsou však děti rozdělené. Většina (58 %) stále plánuje tradiční model dvou dětí, ale formuje se i silná nekonformní skupina: 14 % respondentů plánuje zůstat v budoucnu zcela bezdětných.
„Sportování i další pohybové aktivity naši nejmladší generaci stále baví,“ uzavírá s optimismem Marek Rojíček.
Statistika jako zrcadlo společnosti
Minisčítání 2025 nám ukazuje generaci, která je v mnoha ohledech technologicky zdatnější, než byli jejich rodiče. Jsou to lidé, kteří AI považují za běžný nástroj a internet za nezbytnost, ale zároveň v patnácti letech pociťují takový tlak, že jejich největším přáním je zastavit čas. Dokážeme jako dospělí udržet krok s dětmi, pro které je kniha volitelným doplňkem, ale připojení k síti základním právem?
ROZŠÍŘENÁ REDAKČNÍ ANALÝZA A KONTEXTUALIZACE DAT
Předložený článek představuje kritický průsečík mezi sociologií dětství a technologickým determinismem. Redakční úprava pro Jihoskop nebyla vedena pouze snahou o jazykovou čistotu, ale především o hloubkové pochopení mechanismů, které formují současnou nejmladší generaci v České republice. V této části zprávy rozebíráme širší souvislosti a metodické pozadí šetření, které by mělo být bráno v potaz při další práci s tímto tématem.
Historický a metodický kontext projektu
Projekt Minisčítání není v českém prostředí novinkou; jeho kořeny sahají do roku 2010, kdy vznikl na půdě ČSÚ jako doprovodná vzdělávací akce ke Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Inspirací mu byl britský experiment Census at School, který ukázal, že statistika nemusí být pro děti nudnou disciplínou. Od té doby se šetření opakovalo v letech 2012, 2015, 2018 a 2020, přičemž ročník 2025 byl historicky nejúspěšnější díky rekordní účasti, která téměř trojnásobně převýšila předchozí ročníky.
Z metodického hlediska je důležité zdůraznit, že ačkoliv výsledky nejsou reprezentativní v přísném statistickém smyslu (protože účast škol byla dobrovolná), vysoký počet respondentů (přes 83 tisíc) jim dává mimořádnou vypovídací hodnotu. Pro pedagogy byly poprvé k dispozici i metodické listy vypracované ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity, což podtrhuje odborný rozměr celého projektu.
Sociologické nuance: Generace Alfa a AI
Data o využívání umělé inteligence jsou pravděpodobně nejvýznamnějším zjištěním letošního sčítání. Rozdíl mezi devítiletými a patnáctiletými není jen v kvantitě (86,8 % vs. 94,2 %), ale především v kvalitě porozumění. Zatímco u mladších dětí jde o fascinaci novým nástrojem, u patnáctiletých se AI stává neviditelnou infrastrukturou jejich online existence. Tento trend lze vnímat jako přechod od „digitální gramotnosti“ k „algoritmické gramotnosti“, kde děti neovládají jen techniku, ale učí se žít v prostředí, které je spoluformováno umělými inteligencemi.
Vztah k internetu, vyjádřený ochotou vzdát se teplé vody namísto Wi-Fi, ilustruje posun v hierarchii potřeb. Pro dospělou populaci zůstává internet utilitárním nástrojem, pro generaci žáků 4.–9. tříd je však primárním prostorem sociální validace. Pokud 23 % dětí vlastnilo smartphone ještě před základní školou, znamená to, že jejich socializace probíhala od počátku v hybridním světě.
Čtenářská (ne)gramotnost a krize tištěných médií
Alarmující data o poklesu čtení knih (pětina dětí nepřečetla za rok nic) je nutné vnímat v širším kontextu informační fragmentace. Snižování pozornosti (tzv. attention span) vlivem krátkých videí na TikToku a YouTube vede k tomu, že lineární text knihy se stává příliš náročným médiem. Statistiky ČSÚ ukazují, že u patnáctiletých se situace dramaticky zhoršuje – v tomto věku už třetina žáků nečte vůbec.
Tento trend však neznamená zánik gramotnosti jako takové. Děti konzumují obrovské množství textového obsahu v digitální podobě, avšak jejich schopnost hlubokého čtení (tzv. deep reading) je v defenzivě. To je výzva nejen pro vzdělávací systém, ale i pro publicistiku. Média jako Jihoskop musí na tento trend reagovat právě rytmizací textu a vizuálně atraktivním zpracováním dat, aby si udržela pozornost mladšího čtenáře.
Sport a fyzická odolnost: Proti mýtům o lenosti
Jedním z nejpozitivnějších zjištění Minisčítání 2025 je odolnost mýtu o „zlenivělé mládeži“. Fakt, že 17 % dětí sportuje více než 7 hodin týdenně a 35 % věnuje pohybu 2–3 hodiny týdenně, ukazuje na zdravou polarizaci zájmů. Fyzická aktivita není vnímána jako protiklad k online světu, ale jako jeho doplněk. Děti, které tráví hodiny na YouTube, jsou schopny spát ve stanu (66 %) nebo pod širákem (28 % chlapců). Tato „outdoorová“ složka identity je překvapivě silná a ukazuje, že vztah k přírodě a fyzičnu nebyl digitálním světem zcela vymazán.
Budoucnost a demografické predikce
Ochota dětí plánovat rodinu (14 % nechce děti vůbec) je zajímavým demografickým indikátorem. Ačkoliv se jedná o přání dětí ve věku 9–15 let, které se budou v čase měnit, reflektuje to celospolečenskou diskusi o klimatu, ekonomické nejistotě a proměně hodnot. Pro statistiky i politiky jsou tato data cenným vodítkem pro plánování budoucí infrastruktury a sociálních politik.
