Smyslem této týdenní akce, jejímž hlavním organizátorem a koordinátorem je Partnerství pro vzdělávání 2030+, je spojit síly s ostatními a připomínat, že wellbeing není něco „navíc“, ale naprosto zásadní princip, bez kterého se nepodaří zlepšit ani duševní zdraví dětí, ani jejich vzdělávací výsledky.
„Zaměření na podporu wellbeingu ve škole dává smysl v kontextu všech dat, která v posledních letech jednoznačně ukazují na zhoršené duševní zdraví dětí a mladistvých v Česku. Právě ve škole by měly mít všechny děti možnost najít bezpečný prostor, zázemí pro rozvoj zdravých vztahů a návyků a příležitost rozvíjet vlastní potenciál. Ukazovat, jak na to, kdo všechno a jak může téma wellbeingu ve škole rozvíjet, síťovat a podpořit, nebo sdílení dobré praxe je nezbytné proto, aby se děti v celé republice mohly učit naplno, s radostí a ve zdraví,” říká Marie Hájek Salomonová, členka pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ a spoluzakladatelka organizace Nevypusť duši.
Úvodní konferenci, a tím i celý Týden pro wellbeing ve škole, zahájil za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy státní tajemník Ondřej Andrys. Spolu s ním se zahajovacího panelu ujali také ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová, děkanka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Simona Koryčánková, zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání Martin Úlovec, ředitel Národního pedagogického institutu ČR Ivo Jupa a hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
„Je dobré si uvědomovat, jak velký vliv má to, jak se člověk cítí, na to, jak se mu daří, ve škole, v životě, všude. Umět se vyrovnat s různými těžkostmi, budovat odolnost, nevnímat chyby jako selhání, cítit se přijatě, myslet pozitivně, usilovat o dobré vztahy, rozumět svému vnitřnímu světu, udržovat osobní spokojenost a pocit smysluplnosti života, zvládat stres, rozvíjet emocionální stabilitu a sebeovládání, být fyzicky zdravý a v dobré tělesné kondici, to všechno jsou hodnoty a oblasti, na kterých většině dospělých lidí záleží. Proč by tomu mělo být u dětí a mladých lidí jinak?“ uvažuje státní tajemník Ondřej Andrys s tím, že škola sama o sobě samozřejmě nemůže vyléčit všechny bolesti společnosti, ale má mimořádnou příležitost v mnoha ohledech významně pomoci. „Vedle rozvoje znalostí, dovednostní a kompetencí by se děti ve školách měly rozvíjet také osobnostně a měly by být připravovány na život v současném a budoucím světě, s vědomím jeho složitosti. Podpora wellbeingu v tom nejširším slova smyslu do této kategorie jednoznačně patří a je naším společným úkolem být školám v těchto tématech oporou,“ doplňuje státní tajemník Andrys.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si tyto souvislosti uvědomuje, a proto připravilo akční plány jak pro podporu dětského duševního zdraví, tak pro podporu pohybových aktivit u mladých lidí, budování odolnosti a celkového wellbeingu. A nejde jen o koncepce na papíře, ministerstvo již realizuje řadu konkrétních kroků, jako je např. ukotvení a financování pozic školních psychologů a speciálních pedagogů, navyšování kapacit studijních programů psychologie na vysokých školách, příprava standardu školního poradenského pracoviště, rozvoj systému primární prevence nebo jako jsou komplexní metodické náměty na konkrétní pohybové aktivity ve školách včetně možnosti financování podpory duševního zdraví i podpory pohybových aktivit prostřednictvím tzv. šablon z Operačního programu Jan Amos Komenský.
„Chtěl bych vyjádřit velké poděkování všem učitelům, kteří přemýšlejí nad tím, jak nejlépe podporovat děti a mladé lidi v rozvoji stěžejních znalostí, dovedností a kompetencí důležitých pro svět 21. století. Obzvlášť, když jde o snahu podporovat nejen kvalitní vzdělání, ale i zdravý a spokojený život dětí,“ uzavírá státní tajemník Ondřej Andrys a zdůrazňuje, že vedle podpory wellbeingu u dětí je potřeba pečovat také o wellbeing učitelů.
Zdroj: MŠMT ČR
