Ampulka obsahuje jeden gram léčiva. Žák ho má naředit, pacientovi ale podat jen půl gramu. Kolik roztoku použije?

Ve školním sešitě je to úloha na poměr a převody jednotek. Pro budoucího zdravotníka je to něco jiného. Výpočet musí nejen zvládnout, ale také poznat, jakou znalost má v konkrétní situaci použít a zda výsledek dává smysl.

Podobné úlohy procvičují žáci Střední zdravotnické školy v Jindřichově Hradci. Matematika tu není izolovaným předmětem. Převody jednotek nebo poměry se vracejí v ošetřovatelství, při ředění roztoků či léků i v dalších odborných předmětech.

Zde však někdy nastává problém.

„Kolegyně uváděla, že se jenom trochu změní zadání, změní se gramy, a žáci už to považují za něco nového,“ popisuje PhDr. Běla Picková, ředitelka školy.

Schopnost použít naučené znalosti v situaci, která nevypadá přesně jako příklad z učebnice, patří k základním principům mezinárodního šetření PISA. Nezkoumá, zda patnáctiletí zvládli konkrétní české osnovy. Sleduje, jak dokážou znalosti využít v situacích mimo běžnou výuku.

Česko zůstává nad průměrem, výsledky ale klesly

Výsledky PISA 2025, které v září zveřejnila Česká školní inspekce (ČŠI), ukazují dvě skutečnosti zároveň.

Čeští patnáctiletí dosáhli v přírodních vědách, matematice i čtení výsledků nad průměrem zemí OECD a Evropské unie. Dobře si vedli také v nové oblasti učení v digitálním světě.

Proti předchozímu šetření v roce 2022 se však statisticky významně zhoršili v matematice a ve čtení. V matematice dosáhli průměrně 477 bodů, ve čtení 468 bodů.

Pod základní dovednostní úrovní skončilo 29 % žáků v matematice a 27 % ve čtení. V přírodních vědách je to 21 %.

Pokles výsledků se v posledních letech týká i řady dalších zemí OECD a EU. České výsledky proto nelze číst jako jednoduché vysvědčení zdejších škol. Pro výuku je podstatnější, ve kterých dovednostech žáci ztrácejí a co lze ve škole ovlivnit.

Delší text odhaluje větší problém než hledání jedné informace

U čtení přinesla PISA důležitý detail. Největší pokles úspěšnosti se projevil u úloh, při kterých bylo potřeba soustředěně pracovat s delším a náročnějším textem, zapamatovat si informace, několik z nich propojit nebo text posoudit.

U jednoduchého vyhledání jedné konkrétní informace se podobný propad neprojevil.

Zkušenost jindřichohradecké zdravotnické školy se s tímto zjištěním v některých ohledech potkává.

„Opravdu mají problém přečíst rychle delší text. Je pro ně náročné z toho pak vypíchnout podstatu,“ říká ředitelka.

Na zdravotnické škole přitom čtenářská gramotnost není jen starostí češtinářů. Bez porozumění textu se žák neobejde ani v biologii, somatologii a dalších odborných předmětech.

Učitelé proto nechávají žáky například vyhledávat klíčová slova nebo z odborného textu vybírat podstatné informace.

Zdravotnické obory se bez značného množství faktických znalostí neobejdou. Budoucí zdravotník musí znát lidské tělo, odbornou terminologii i řadu postupů. Samotné zapamatování ale nestačí, pokud nedokáže informace zasadit do souvislostí.

„Tak jako automechanik zná motor, vy musíte znát dokonale lidské tělo,“ říká ředitelka.

Na tyto znalosti pak navazují další odborné předměty a praktická výuka. Čtenářská gramotnost se tak dostává daleko za hranice hodiny českého jazyka.

Jak poznat, že žák opravdu rozumí

Rozdíl mezi zapamatováním a porozuměním je dobře vidět třeba v somatologii.

Místo toho, aby učitel pouze vyložil stavbu kosti a žáci si látku zapsali, pracují ve skupinách. Dostanou část úkolu, informace musí samostatně vyhledat a následně vysvětlit. Jindy pracují s anatomickými modely.

„Nejenom, že by se učivo mechanicky naučili, ale oni musí na anatomických modelech všechno ukázat. Musí vymyslet souvislosti, kde co protéká, atd.,“ popisuje ředitelka.

Ještě zřetelněji se rozdíl ukáže při praktickém vyučování.

Žák se nejprve naučí postup odborného výkonu a připraví potřebné pomůcky. Potom jej musí skutečně provést. Nestačí reprodukovat jednotlivé kroky. Musí rozumět tomu, proč je dělá, reagovat na situaci a současně komunikovat s pacientem.

Podobným směrem míří také doporučení, která ČŠI připojila k výsledkům PISA 2025. Inspekce doporučuje postupně ustupovat od převahy frontální výuky, průběžně ověřovat porozumění a více žáky zapojovat. Důraz má být kladen na funkční gramotnosti a dovednosti, nikoli pouze na předávání faktických znalostí.

Neznamená to, že fakta přestávají být důležitá. Na zdravotnické škole by taková představa rychle narazila. Bez znalosti anatomie, terminologie nebo správného postupu odborného výkonu se žák neobejde.

Rozhodující je, co s naučenými informacemi dokáže udělat.

Když se v příkladu změní čísla

Dobře je to vidět také v matematice.

Úroveň žáků přicházejících ze základních škol je podle ředitelky různá. Někteří mají dobré základy a mohou bez větších obtíží pokračovat. U jiných musí učitelka matematiky procvičovat převody jednotek, poměry nebo další základní operace.

Ve zdravotnickém oboru se rychle ukáže, že nejde pouze o známku z matematiky.

Při ředění antibiotika musí žák převést matematický postup do odborné situace. Podobně se počítá například minutový srdeční objem. Učitelé proto matematické příklady propojují s tím, s čím se žáci setkávají v odborných předmětech.

Výsledky PISA dávají této zkušenosti širší kontext. V matematice se od roku 2022 nejvíce zhoršili mimo jiné žáci středoškolských odborných oborů zakončených maturitou.

Neznamená to, že by výsledky PISA vypovídaly o jindřichohradecké zdravotnické škole. Ukazují však problém, který je pro odborné vzdělávání podstatný: znalost získaná v jednom předmětu má být použitelná také ve chvíli, kdy ji žák potřebuje jinde.

Jedna škola není obrazem celého Česka

Tady je důležité oddělit dvě roviny.

PISA pracuje s reprezentativním vzorkem patnáctiletých z různých druhů škol. Její výsledky umožňují mluvit o českých žácích a o vybraných skupinách, nikoli hodnotit jednotlivou školu podle celostátního průměru.

Zkušenost jindřichohradecké zdravotnické školy proto není důkazem výsledků PISA ani obrazem všech středních škol. Je sondou do jednoho konkrétního prostředí, kde některé otázky zachycené mezinárodním šetřením dostávají praktickou podobu.

Ředitelka zároveň upozorňuje, že obraz žáků nelze stavět jen na tom, s čím mají potíže. Řada zdejších žáků podle ní vyniká ve sportu, hudbě nebo dalších činnostech. „Myslím, že v dnešní době obzvlášť je důležitá podpora a ocenění,“ dodává.

Současně škola ukazuje, jak lze na některé obtíže reagovat.

Práce s textem nemusí zůstat jen v češtině. Matematika nemusí končit posledním příkladem v učebnici. A porozumění lze ověřovat jinak než otázkou, zda se žák látku naučil.

Ve zdravotnickém vzdělávání je podobné propojování téměř nevyhnutelné. Žák nakonec musí opustit učebnu a své znalosti použít při praktickém vyučování, kde už proti němu nestojí testová otázka, ale člověk.

Co PISA nezměří

Když má ředitelka jindřichohradecké zdravotnické školy vybrat jednu věc, kterou by měl její absolvent opravdu spolehlivě zvládat, nezvolí anatomii, matematiku ani konkrétní zdravotnický výkon.

Zodpovědný a empatický přístup

Tahle stručná odpověď ukazuje něco, co žádné srovnávací šetření plně zachytit nemůže.

Žáci se už během studia setkávají s nemocí, bolestí a někdy také se smrtí. V odborné praxi nestačí správně provést výkon. Musejí si všímat pacienta, komunikovat s ním, plnit své povinnosti a nést odpovědnost za svou práci.

PISA takové vlastnosti neměří. Ani to není jejím úkolem.

Pokládá ale otázku, která se s každodenní zkušeností odborné školy dobře potkává:

Co ze školního učení zůstane ve chvíli, kdy žák dostane jiný text, pozměněné zadání nebo problém, který ještě nikdy přesně v této podobě neřešil?

U budoucího zdravotníka může odpověď přijít velmi rychle. Třeba ve chvíli, kdy se změní číslo na ampulce.