Ještě donedávna byl ve školách pohyb vnímán hlavně jako něco, co má své místo v tělocvičně, na hřišti nebo o přestávce. V běžné hodině měl žák sedět, poslouchat a pokud možno se příliš nehýbat. Jenže právě tento model začíná být čím dál častěji zpochybňován.
Pedagogové i odborníci stále častěji upozorňují na to, že dlouhé sezení neodpovídá potřebám dětí ani způsobu, jakým se přirozeně učí. Statická výuka se může podepisovat na pozornosti, motivaci i celkové pohodě žáků. A právě na to reaguje nová platforma EDIS–school (Education in School), kterou 11. března 2026 spustilo VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT.
Nejde přitom o další izolovaný projekt nebo jednorázovou kampaň. Cílem je nabídnout školám konkrétní podporu, jak pohyb smysluplně začlenit do každodenní výuky.
Pohyb i v matematice nebo cizím jazyce
Jedním z hlavních principů projektu je to, že pohyb nemusí být omezený jen na tělesnou výchovu. Metodika takzvané Aktivní školy pracuje s představou, že fyzickou aktivitu lze zapojit i do dalších předmětů.
V praxi to může znamenat například práci s prostorem při matematice, pohybové prvky při jazykové výuce nebo krátké aktivizační vstupy, které pomáhají žáky znovu soustředit. Nejde o „cvičení místo učení“, ale o snahu využít pohyb jako nástroj, který může podpořit zapojení žáků a oživit průběh hodiny.
Platforma v době spuštění nabízela 348 odborných kurzů ve 23 tematických oblastech, přičemž do budoucna se má nabídka dále rozšiřovat. Učitelé v ní najdou jak obecnější inspiraci, tak konkrétní metodické návody pro práci ve třídě.
Lepší soustředění i větší pohoda ve škole
Debata o pohybu ve škole už dávno není jen otázkou tělesné kondice. Stále více se mluví také o jeho vlivu na soustředění, chování žáků nebo psychickou odolnost. Právě to je jeden z důvodů, proč se téma dostává i do širší vzdělávací politiky.
Podle autorů projektu má větší přirozené zapojení pohybu přispět nejen k lepšímu fungování dětí ve výuce, ale i k celkovému klimatu školy. Nejde tedy jen o výkon nebo sportovní výsledky, ale o to, jak nastavit prostředí, ve kterém se děti učí přirozeněji a s menší mírou přetížení.
Téma se navíc netýká jen samotných žáků. Platforma míří také na učitele a vedení škol, které hledají cesty, jak výuku modernizovat a zároveň reagovat na rostoucí nároky spojené s wellbeingem ve školním prostředí.
Na projektu spolupracují i univerzity, nechybí Jihočeská
EDIS–school stojí na spolupráci více institucí. Na obsahu se podílí deset veřejných vysokých škol, mezi nimi i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Právě to dává projektu širší odborné zázemí a zároveň větší šanci, že se nebude odehrávat jen na úrovni centrálního řízení, ale skutečně doputuje i do regionů.
Vedle univerzit se do přípravy metodiky zapojila také Česká školní inspekce. Platforma tak propojuje akademické zázemí, zkušenosti z praxe i snahu reagovat na aktuální potřeby škol.
Z nabídky kurzů je patrné, že projekt necílí jen na učitele tělesné výchovy. Obsahuje programy zaměřené na předškolní vzdělávání, bezpečný pohyb ve škole i specializované vzdělávání pro vedení škol. Právě tato šíře může rozhodovat o tom, zda se z tématu stane skutečná součást školní kultury, nebo jen okrajová iniciativa.
Změna, která může začít i malým krokem
Pro školy nebude nejspíš největší výzvou samotná myšlenka, že děti potřebují více pohybu. To většina učitelů ví dávno. Složitější bývá najít způsob, jak pohyb zapojit tak, aby nenarušoval výuku, ale naopak ji podporoval.
Právě v tom může být přínos nové platformy největší. Nenabízí jen obecnou výzvu ke změně, ale i konkrétní nástroje, jak s ní začít. Ať už půjde o drobné aktivizační prvky během hodiny, nebo o širší proměnu přístupu celé školy.
Zda se projekt skutečně promítne do každodenní praxe českých tříd, ukážou až následující měsíce. Už teď je ale zřejmé, že pohyb přestává být ve škole chápán jen jako doplněk. Stává se součástí debaty o tom, jak má vypadat výuka, která odpovídá dnešním dětem i dnešní škole.
Zdroj: MŠMT
